Říjen 2010

luciole

30. října 2010 v 15:43 | Miwako |  Deviants
luciole
Info:
- Spojené Státy


↓↓↓

jmonzani

28. října 2010 v 14:03 | Miwako |  Deviants
jmonzani
Info:
- 35/ muž/ Švýcarsko
- aktuální bydliště: Lousanne Švýcarsko
- zájmy: fotky, grafický design, divadlo, filmy
- oblíbený hudební žánr: Francouzské písně


↓↓↓

anry

27. října 2010 v 12:43 | Miwako |  Deviants
anry
Info:
- muž/ Rusko


↓↓↓

All-hallow-even neboli Halloween

26. října 2010 v 17:16 | Miwako |  Na téma..
Pumpkin
Nejprve malá stížnost. Původně jsem se těšila, jak napíšu článek na téma Dospělost. Ale nakonec se to změnilo. No nevadí. Já jsem liška podšitá a napíšu si článek na Dospělost tenhle týden a ten příští ho zveřejním (protože už zase vidím, jak nebudu mít čas :D).
A Halloween je fajn téma, které se zabodlo do duší českých vlastenců jako nůž se dvěma ostřími :D.

Tak tedy nejprve pěkně pro pořádek. Neplánovala jsem sem vypisovat, co to vlastně Halloween je, jenže když vidím, jak si více než polovina blogerů myslí, že Halloween = Dušičky (což není pravda), rozhodla jsem se to uvést na pravou míru. Pokud se v téhle problematice vyznáte, můžete následující odstavec přeskočit ^^.
  • Halloween je původně keltský svátek nyní se slaví v anglicky mluvících zemích. Pochází ze slova All-hallow-even (Předvečer všech svatých) a slaví se 31. října (októbra).
    Jak jsem již jednou říkala, pochází z keltského svátku Samhain [sauin] což je začátek nového roku nebo také čas, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Lidé věřili, že v tuto dobu můžou mrtví navštívit zemi (a naopak), a proto nosili masky, aby je mrtví nemohli poznat.
    V současnosti jsou s Halloweenem spojeny hlavně Jack-O-Lanterns (neboli Jackovy svítilny) - vydlabané dýně/brambory/tuříny/cokoliv, ve kterých je svíčka, masky a koledování o sladkosti.
  • Svátek Všech Svatých je křesťanský svátek, který oslavuje všechny svaté. Slaví se 1.listopadu (novembra).
  • Dušičky je lidové označení pro svátek Památky všech věrných zemřelých. Slaví se 2.listopadu (novembra). Lidé ho většinou 'slaví' tím, že donesou na hrob svým blízkým živé květiny/ svíčku/ obojí, což symbolizuje přesvědčení že život smrtí nekončí.
(Ano, použila jsem informace z wikipedie.)
Booo!
A teď přejdeme k mé oblíbené části (prostě budu psát, co si myslim ^^).
Mně osobně by Halloween nevadil. Vždyť kolik z vás si na Velikonoce povzdechlo, že by chtělo koledovat? Já určitě. A to se děje přece při halloweenu (ano, vím že se o Velikonocích slaví něco úplně jiného, ale tady se jedná o koledování ♥). Navíc se koleduje v kostýmu (chvíle, kdy se můžu převlíknout za princeznu/ čarodějnici/ cosplayovat a nikdo by se na mě nedíval jako na magora *-*) a lidé rozdávají bonbónky zadarmo! Yey!! Já koneckonců "koleduju"  o bonbónky celý rok (jenže mi je nikdo nedává T-T).
Ano, princip by se mi líbil, jenže.. Představa toho, jak chodím po paneláku a řvu na lidi "Peníze nebo život!" "Tryk or Trýt!" a lidi mi následně dávají bonbóny je nepředstavitelná (nefungovalo to na Tři krále, kdy šly peníze na charitu, nebude to fungovat ani v případě bonbónů, které půjdou do mé vlastní kapsy). Lidi v našem státě na to prostě nejsou uzpůsobený. Na vesnici si dokážu ještě Halloweenský způsob koledování živě představit (o Velikonocích dávají lidé cizím dětem taky malovaný vajíčka, proč teda ne o Halloweenu čokoládky, ne?), ale ve městě?.. To by asi prostě nešlo..

Taky mě překvapuje, jak ve většině článků blogeři píšou věci jako "Zrušme americký svátky!!" anebo že "Je Halloween další blbej převzatej svátek". Jenže.. kdo tady říkal něco o zavádění Halloweenu v Českých/ Slovenských zemích? Tohle téma týdne je tu čistě z aktuálního důvodu. Plus to není v Čechách běžně slavený svátek, tudíž se dá očekávat mnoho různorodých reakcí. 
To, že se děti ve škole ku příležitosti tohohle svátku naučí při hodině anglického jazyka pár nových slovíček, nebo že je v obchodě pár věcí s motivem dýní (dneska jsem byla v Tescu a nic, kromě obalů na řezané květiny nebylo Halloweensky zaměřených), popřípadě že si lidé zkusí vyřezat svojí vlastní Jackovu lampu (- což se vlastně úplně nabízí, protože je právě období sklizně dýní, tak proč si jí nevydlabat a z vnitřku udělat nějakou mňamku a ze zbytku udělat nějakou legraci, že?) neznamená, že lidé tenhle svátek slaví..

A jestli by se nedejbože měl halloween slavit tady v Čecháčkově, tak mi přijde jako zajímavá protiváha Dušiček. O halloweenu se slaví, tančí, jí a všeobecně se veselí, kdežto o dušičkách jsou lidé vážnější, celé je to takové depresivnější, ale má to určité kouzlo.. Možná by nebylo špatné někdy zažít oba svátky v jeden rok.. Jeden den se veselíte do vyčerpání energie a druhý způsobně vzpomínáte na blízké zemřelé.. Zvláštní.
Děkuji za pozornost
M. ^^

laverinne

24. října 2010 v 16:42 | Miwako |  Deviants
laverinne
Info:
- žena/ Indonésie
- aktuální bydliště: Indonésie
- zájmy: anime.hry
- oblíbená hudební skupina nebo hudebník: se7ev, Kokia, Shikata..^^
- oblíbený hudební žánr: pop


↓↓↓

I'm princess in my fantasy

23. října 2010 v 19:51 | Miwako |  Na téma..
Imagination
Po dlouhé době jsem se rozhodla napsat článek na téma týdne. Vlastně jsem chtěla napsat články na témata jako Hudba, Poprvé, Sen, Hřbitov a Podzim. Jenže bohužel se snažím od srpna každý víkend a volnou chvíli vyležet nemoc, která asi ani nemocí není a nezbývá mi čas na napsání článku na téma týdne (protože mi to vždycky trvá fakt dlouho :D).. Ale jako dítě odkojené na fantasy si musím udělat čas napsat alespoň jeden článek na tohle téma.

Nehodlám zde vyzdvihovat některé autory ani psát přesné výpisy jednotlivých knih. Nebudu ani popisovat, co fantasy je. Pokud nevíte, doporučuji jakoukoliv internetovou encyklopedii. Tenhle článek bude o tom, jak fantasy změnilo můj život.

Začneme tedy od začátku:
Na začátku byla věta: "Budiž světlo!" A bůh viděl, že to bylo dobré a -  Eh!.. Pardon myslela jsem od jiného začátku..
Moje první setkání s fantasy (myslím tím to setkání, při kterém jsem byla plně obeznámena s tím, že to je fantasy) bylo v druhé třídě základní školy. (Před tím jsem se samozřejmě setkala s pohádkami, ale to teď nepočítám.) V té době to ale byl Harry Potter. V celém světě byla potterománie v plném proudu a já jsem začala číst 3. díl čarodějnické série (proč zrovna třetí? Protože v tu dobu byl natočený druhý film a já jsem nechtěla číst něco, co jsem už viděla - samozřejmě jsem je nakonec přečetla taky, to ale bylo až později). Harry Potter a vězeň z Azkabanu byl moje první knížka pro velký (= měla víc než 50 stránek, byla bez obrázků, neměla půlmetrová písmenka). Harry Potter je prostě kniha(série) mého srdce. A to i přesto, že rozhodně není to nejlepší co jsem četla. V HP bylo mnoho věcí, které mi vadily. Počínaje hlavní postavou (kterou jsem s každým dílem nesnášela víc a víc) konče těmi ostatními věcmi. Přesto nemůžu říct, že bych někdy litovala toho, že jsem začala číst.
Paní Rowlingová mi totiž svým dílem otevřela dveře do světa fantasy. Přečetla jsem desítky fantasy knih (dlouho jsem četla jen fantasy knihy. Teprve před dvěma roky jsem začala číst i ostatní žánry). Přečetla jsem knížky nudné, zábavné, vtipné, smutné i napínavé.
Přečetla jsem i knížky od, dnes už klasických, autorů fantasy a musím říct, že mě moc nebavily.. Mám proto několik vysvětlení. To nejrozumnější asi je, že jsem je četla moc brzo a nebyla jsem ještě připravena je pochopit/ užít si je. Ale slibuji, že se k nim ještě vrátím :D :D..

Fantasy (v podobě knih) mě otevřelo ještě jedné věci kromě kouzelných světů za zrcadlem. Otevřelo mě českému jazyku. Nikdy jsem neměla problémy s jakýmkoliv slohovým cvičením (nepočítáme-li problémy způsobené leností), rozborem literatury a dalšími věcmi. Myslím, že to je právě díky tomu, že jsem přečetla hodně knížek a mám rozvinutější slovní zásobu, zažité různé gramatické věci.. Ale myslím, že tak bych dopadla i kdybych četla něco jiného. :D

.
Stále ale mluvím o knihách. Myslím, že je na čase napsat také jak mě fantasy ovlivnila v životě jako takovém. Mám "úžasnou" fantazii. Přijdete pozdě na setkání se mnou a já vám během pár sekund vymyslím několik variant příběhu, proč sakra jdete pozdě. První teorie bude zahrnovat mimozemšťany, druhá draky, třetí kouzelné žížaly, čtvrtá ďábelský kartáček na zuby a pátá všechno dohromady. No.. možná na tom není nic úžasného, ale alespoň to zažene dlouhou chvíli a je to zábava :D.
Fantazie je vůbec krásná věc. Ve své vlastní fantazii můžete být kýmkoliv a prožít cokoliv. Být pirátem plavícím se na lodi, čarodějem ve vlastní kouzelné zemi, mafiánským bossem, vědcem objevujícím nové léky, zpěvákem, papouškem, nebo stromem pozorujícím svět.. Nic není problém.
Není dne, kdy bych si nevyfantazírovala něco.. Většinou po cestě do školy/ze školy. Nejen, že mě baví utíkat z reality, ale taky mi ty dva kilometry uběhnou mnohem rychleji ^^..
Fantasy a fantazie je prostě mojí součástí. Nedokážu si představit, co by se dělo, kdyby mi to někdo vzal (ono to vlastně ani nejde. Vezmou knížky → něco si sama představim.. A do hlavy vlézt nikdo nemůže *hehe*).

Fantasy není jen literární/umělecký žánr. Fantasy je prostě životní styl, pro který se člověk musí narodit :)

P.S.Mám pocit, že nadpis je špatně napsaný, ale neříkejte mi to, jo? :D
Děkuji za pozornost ^^

Natsuki-Suzuhara

22. října 2010 v 16:25 | Miwako |  Deviants
Natsuki-Suzuhara
Info:
- neznámo


↓↓↓

Warriors IV

20. října 2010 v 16:06 | Miwako |  Anime Pictures
Poslední "warriors" v mém PC?.. Na tom je něco divného . .  .   .    .

1
↓↓↓

Blue-haired girls

18. října 2010 v 16:51 | Miwako |  Anime Pictures
Zjistila jsem, že mám ve zvláštní oblibě anime holky s modrými vlasy.. čím to asi je? :D
1
↓↓↓

The Hoosiers - Choices

16. října 2010 v 16:16 | Miwako |  Music
Možná si říkáte, co se se mnou děje, že jsem už tááák dlouho nic nepřispěla.. (jestli si to neříkáte,  tak tenhle odstavec přeskočte xD).
Pravda je taková, že jsem nemocná. Ne znovu, ale stále. Ale do školy chodím, protože by byl docela průšvih, kdybych toho tolik zameškala (ve skutečnosti mám ale stejně blbý známky, jako bych tam dlouho nebyla.. přemejšlim že přejdu na učňák xD xD). A tak se snažím vyležet zákeřnou nemoc vyležet o víkendech (tohle je už v pořadí 3 víkend T-T)... Ve skutečnosti to není zas tak strašná nemoc. V předchozích dvou případech jsem měla angínu, tentokrát mám kašel (co vypadá, jako bych vykouřila denně krabičku cigaret), rýmu (věčně mám ucpanej nos) a taky mám už 3 den zalehlý ucho, takže na něj skoro neslyším a bolí mě z toho hlava..
No každopádně se pokusím přednastavit pár článků (hlavně tedy s obrázky z mýho počítače) a možná pár videí (další vystoupení Jeffa Dunhama?)..
Je tu také mnoho věcí, co bych chtěla napsat, týkající se školy a věcí se školou spojených, jenže nestíhám nic a když už jsou ty "novinky" den staré, tak už nemá cenu je sem psát ^^'. Navíc jsem už promeškala minimálně 3 témata týdne, na která jsem chtěla něco napsat, ale nestíhala jsem to TT-TT.. Hodil by se mi někdo, kdo by to psal za mně a já bych to jen diktovala.. A nebo by se mi hodil notebook, abych mohla psát z postele, ale to je na dlouhé povídání xD. Přejděme k hlavní myšlence tohoto článku.

Původně jsem nevěděla, jestli přidat nějaký k-pop a nebo něco "normálního". Nakonec vyhrálo to druhé.
Na tuhle písničku jsem narazila, když jsem sledovala Medůzu (hitparáda na čt1) (já teď hodně sleduju televizi, víte? :D). Zalíbila se mi a od tý doby jí poslouchám hodně. Videoklip je fajn, písnička je příjemná na poslech a tak nějak se mi to líbí víc, než obvykle.. xD

The Hoosiers - Choices

PS: Včera jsem byla v kině na Scott Pilgrim proti zbytku světa.. Film je boží :)
Báj.. ^^

Tak jo. Strana 23, věta 5

9. října 2010 v 20:02 | Miwako |  About Me
Books.
Nedávno jsem někde našla něco-jako-řetězák, jehož pravidla znějí takhle:

1. Vezměte nejbližší knihu.
2. Otevřete ji na straně 23.
3. Najděte pátou větu.
4. Přepište tu větu do svého deníčku i s tímhle návodem.

A tak jsem si řekla, proč to taky nezkusit.. A vzhledem k tomu, že mi bylo líto, zkusit to pouze s jednou knížkou, tak jsem vybrala ty, co pro mně něco znamenají.. Jsou to všechno fantasy knihy. Vždycky napíšu větu, a pak pod to ještě nějakej můj dodatek ^^.
...
Po skandálních novinových titulcích následovala obligátní smlouva na knihu.
(Carl Hiaasen - Přirozená dívka)
Tohle byla knížka, kterou jsem měla nejblíž. Je to také jediná knížka která je "ze života" (no.. zas tak ze života to není, jsou tam docela neuvěřitelný události :D). Je to asi moje první ne-fantasy knížka (když nepočítám knížky z červený knihovny, které se mezi "normální" knihy počítat nedají :D)
...
Během sedmdesáti čtyř ročníků jsme měli přesně dva.
(Suzanne Collinsová - Hunger Games - Aréna Smrti)
Aktuálně moje nejoblíbenější knížka. Hlavní zápletka je docela zvrácená, ale tak nějak mě knížka bavila číst. A je (pro mě) docela nezvykle napsaná (Ich-formou v přítomném čase).
...
Znovu jsem se po něm koukla, a hned jsem toho litovala.
(Stephenie Meyerová - Stmívání)
Je mi to trochu trapné, ale přiznávám, že se mi Stmívání docela líbilo. Díky němu jsem sama sobě přiznala, že mám ráda dívčí romány - ale jen ty dobré (což nakonec Stmívání zas tak není). A taky mi došlo, že ne všechny knížky se vyplatí číst dvakrát. Poprvé se mi totiž moc líbila, ale po druhém přečtení mi vlastně došlo, že to je docela blbost :D.
...
"Maminka mu koupila moc pěkného nového motýlka."
(J.K. Rowlingová - Harry Potter a vězeň z Azkabanu)
Moje první (pořádná) knížka. Díky ní jsem začala číst HP sérii a po Harrym Potterovi všechny ostatní knížky..
...
Pak na chvilku zaváhal, jak by svůj problém nejlépe vyjádřil, a ještě pořád žasl, jak to, že si na Siriuse nevzpomněl hned.
(J.K. Rowlingová - Harry Potter a ohnivý pohár)
Čtvrtý díl Harryho Pottera. Je tu, protože se mi z celé série líbil snad nejvíc ^^.
...
Ethan si všímá směru jeho pohledu.
(Marianne Curleyová - Strážci času: kniha třetí - Klíč)
Trilogii Strážci času mám tak ráda, že se jí bojím číst znovu (aby se mi neznechutila tak, jako se to stalo se Stmíváním). Je tu věta ze třetího dílu, protože ten byl pro mě nejemotivnější ^^'.
...
A ozýval se odněkud zpoza stromů.
(Holly Blacková - Daň Peklu)
Tohle je snad nejzvláštnější fantasy knížka, co jsem četla. A moc se mi líbila ^^.. Škoda jen, že její pokračování nebudou překládat :(.
...
Teď seděl na zkřížených nohou pod velkou borovicí a pokoušel se soustředit tak, aby se dostal do kontaktu s tajemnými a úžasnými záhadami v srdci Bytí, ale hlavně na to, aby si zastavil hlavu, která se mu bláznivě točila a chystala se mu odšroubovat a odletět z ramen.
(Terry Pratchett - Lehké Fantastično)
Zeměplošských knížek jsem nepřečetla moc, ale naprosto mě uchvátily :D. Proto jsem sem dala větu z druhé knihy.
...
Mezi důstojníky i řadovými námořníky vnímající kvapící čas se rozhučel tlumený hovor.
(Naomi Noviková - Drak jeho veličenstva)
Moc hezká knížka, která mě neuvěřitelně vtáhla do období napoleonských válek, ve kterých se bojuje s draky. Má několik pokračování, ale na ty jsem tak nějak zapomněla, a když byly v knihkupectvích, tak jsem si je nekoupila :D

To je vše, vážení. Je tu přesně devět vět z devíti knížek. Kdybych mohla, dala bych sem ještě větu z jedné knížky, kterou zbožňuju, ale půjčuji si jí z knihovny, takže jí doma nemám ^^'.

(udělejte si ten řetězák taky, ok..?
OK?!)

Yume-Rie

6. října 2010 v 16:47 | Miwako |  Deviants
Yume-Rie
Info:
- žena/ Malajsie
- zájmy: BL *0*
- oblíbený umělec: Tetsuya Nomura, Yun Kouga, hodně hodně deviantů


↓↓↓

Rozen Maiden - Panenky

5. října 2010 v 14:09 | Miwako
Napsala Miwako s použitím anglické wikipedie.
Obsahuje spoilery, takže pozor ;)
Suigintou 水銀燈
(Mercury lampe - Rtuťová lampa ?)
Suigintou byla vyrobena jako první, ale Rozen ji nedodělal. Ponechal ji bez trupu (tedy byla na dva kusy) na pracovní desce a nikdy jím nebyla spojena, přestože měla připravené všechny doplňky (šaty a pod.). Suigintou neměla ani Rosu Mysticu. K 'životu' jí přivedla až láska k otci (Rozenovi). Později (stále na dva kusy) potkala Shinku, která jí naučila chodit. Shinku byla její jediná kamarádka, ale to se změnilo poté, co se Suigintou dozvěděla, že se s ní Shinku přátelí jen z lítosti. Od té doby jí nenávidí.
Později dostala od Rozena také Rosu Mysticu.
Suigintou je v boji velmi silná a má mnoho unikátních vlastností. Na zádech má černá křídla, která se dokáží zvětšit do obřích rozměrů. Peří z křídel používá jako šípy, které hází po nepřátelích. Také umí vykouzlit štít, velký meč a dva černé draky. Dále dokáže vytvořit destruktivní modré plameny, které používá jako poslední záchranu v boji.
Suigintou je sadistická, zlomyslná a arogantní. V Alice Game nemá zábrany a k vítězství použije jakoukoliv metodu.
Suigintou se vyhýbá společnosti a nesnáší ostatní panenky.
Její médium je Megu, kterou si Suigintou později velmi oblíbí a začne jí na ní záležet.
Její pomocný duch je MeiMei. Slovo Mei znamená japonsky temnota.

Kanaria 金糸雀
(Canary Bird - Kanárek)
Kanaria, druhá panenka ze série Rozen Maiden je neuvěřitelně rozkošná, výstřední a také nešikovná. Nejenže o sobě mluví ve třetí osobě, ale také neustále žvaní o tom, jak vezme svým 'sestrám' Rosu Mysticu (přestože všechny její pokusy selžou).
Její koníček je tajně pozorovat ostatní panenky dalekohledem (hraje si na tajného agenta).
Kanariina největší kamarádka (a zároveň rivalka) je HinaIchigo, se kterou se díky svým dětským povahám doplňují. Často spolu diskutují o tom, čí médium je lepší (či hezčí).
Kanaria konči věty na slovo kashira což znamená "Zajímalo by mě" nebo "Možná".
Její oblíbené jídlo je tamagoyaki nebo japonská tlustá omeleta.
V boji Kanaria používá housle, na které hraje a dokáže jimi vytvořit ničivé zvukové vlny.
V anime se objeví až v druhé sezóně a často je hlavním aktérem humorných scének.
Její médium je fotografka Mitsu, která naprosto zbožňuje Rozenovy panenky :)
Kanariin pomocný duch je Pizzicato (Pichikato) a je pojmenován po technice hraní na smyčcové nástroje, při které hráč rozechvívá struny prsty.

Suiseiseki 翠星石
(Jade Star - Nefritová Hvězda)
Suiseiseki je vyrobena jako třetí a je starší dvojče Souseiseki. Obě jsou označovány jako zahradnické duo nejen díky tomu, že dokáží komunikovat s rostlinami, ale hlavně protože dokáží obnovit ''Strom duše" člověka. Suiseiseki otvírá dveře do snů a nechává strom duše obnovit, vyrůst a pod.
I když to vypadá, že Suiseiseki nikoho vlastně nemá ráda a každého jen uráží není to pravda, neboť ve skutečnosti se velmi stará o každého ve svém životě.
Suiseiseki je jednou z mála panenek, které nesouhlasí s Alice Game. Nemá totiž v úmyslu stát se Alicí, jestliže to znamená, že budu muset vzít svým sestrám Rosu Mysticu. Společně s Junem se snažila přesvědčit ostatní panenky, že Alice Game je špatná, ale nepodařilo se jim to.
Suiseiseki se vyhýbá bojům, ale když bojuje, vypěstuje rostliny, se kterými poté dokáže manipulovat.
V Rozen Maiden Träumend se Jun stane jejím médiem. Suiseiseki je ale stále naštvaná na Shinku, protože je neustále s Junem. To znamená, že ho Suiseiseki tak trochu miluje ^^.
V předposledním díle se pokusí chránit Kanariu před Barasuisho. Barasuisho ji ale porazí a vezme jí i Rosu Mysticu. V posledním díle je pak znovu dána do pořádku Rozenem.
Suiseiseki je velmi oblíbeným charakterem série. Jeden z mnoha důvodů je, že každou větu končí slovem Desu. HiněIchigo a Kanarie říká často ChibiChibi (často to doplní i o slovo Baka)
Jejím médiem je v druhé sérii Jun.
Suiseisekiina pomocná duše je Sui Dream (Jade Dream - Nefritový sen).

Souseiseki 蒼星石
(Lapis Lazuri Star - Lazuritová Hvězda)
Souseiseki je čtvrtá panenka Rozenova panenka a mladší dvojče Suiseiseki. Souseiseki tvoří druhou část "zahradnického dua"a na rozdíl od Suiseiseki strom duše stříhá a dveře do snů zavírá.
Souseiseki se v mnoha věcech podobá Shinku. Nejvíce asi ostrostí v jejím projevu. Je také docela tvrdohlavá, vnímavá a velmi oddaná svému pánu.
Nejen, že Souseisekiin vzhled je mužský, ale ona o sobě mluví v mužském rodě (takže používá mužské Boku místo neutrálního watashi nebo jibun).
V anime Souseiseki patří osamělému starému muži, který ji má jako náhradu místo svého zesnulého syna Kadzukiho (proto o sobě mluví v muž. rodě).
V Alice Game většinou bojuje nemilosrdně. Používá zahradnické nůžky a nebo svůj klobouk (Ouvertüre).
Zdá se, že Souseiseki je bez média. Její pomocná duše je Lempicka (Renpika), která je pojmenována podle vůně od designérky Lolity Lempicky.

Shinku 真紅
(Pure Ruby - čistý rubín)
Shinku je v pořadí pátá panenka.
Shinku ztělesňuje tradiční Viktoriánské aristokraty - je nesmírně náročná a nikdo se jí nezavděčí.
Z každého dělá svého sluhu. Vypadá to, že jí nesmírně baví poučovat, fackovat a zneužívat Juna.
Ostatní jí vnímají jako chladnou a zanícenou, ale ve skutečnosti je velmi ochranářská a starostlivá.
Shinku je od začátku pacifista. Říká, že chce skončit s Alice Game a místo toho, aby HiněIchigo vzala její Rosu Mysticu, když jí porazila, tak z ní udělala svojí služku.
V Ouverture byla mnohem chladnější a víc bojovala. Když se ujala Suigintou, naučila jí základní dovednosti (jako je chození a vaření čaje). Nikdy ale Shinku nebrala Suigintou jako rovnocennou panenku, neboť nebyla dokončena. Když se to Suigintou dozvěděla, zničila Shinku její nejcennější poklad - brož od Rozena. Od té doby se vzájemně nenávidí.
Nejčastěji používá slova čaj, sluha a Co?.
Má ráda detektiva Kun-Kuna (pohádka) a myslí si, že jsou vzájemně propojeni. Nesnáší kočky.
V boji používá okvětní lístky růží. Tyto lístky jsou velmi univerzální, neboť je dokáže semknout k sobě jako štít, nebo použít jako velmi dobrou úročnou zbraň. Další její zbraň je hůl, kterou požívá jako meč. Shinku má další schopnosti, jako například zpravování skla (1. epizoda)
Její médium je Jun. V Ouverture to byla Sara.
Pomocná duše se jmenuje Holie (Horie nebo Hollier)

HinaIchigo 雛苺
(Small Berry - Malá jahoda)
HinaIchigo byla vyrobena jako šestá.
HinaIchigo se podobá dítěti. Ale ačkoliv je naivní a sobecká, má vždy jen ty nejlepší úmysly.
HinaIchigo byla první panenka, která prohrála v Alice Game. Shinku jí porazila, ale místo toho, aby si vzala její Rosu Mysticu, si z ní udělala sluhu. Od té doby žije v Junově domě.
V Alice Game bojuje šlahouny jahod, které dokáže podle potřeby ovládat.
Její oblíbené jídlo je jahodové daifuku a Noriin Hanamaru Hamburger (hamburger, na kterém je z vajíček udělaná květina ;) )
Zbožňuje detektiva Kun-Kuna (ale ne tak moc jako Shinku). Také ráda kreslí, ale není v tom moc dobrá.
HinaIchogo končí věty na spojení na no což v překladu znamená "Protože". Také říká často uunyuu.
Jejím médiem je Tomoe. Později pak nepřímo Jun (protože její Rosa Mystica patří Shinku a on je jejím médiem).
Pomocná duše se jmenuje Berrybell (v překladu to může znamenat něco jako Bobulový zvonek).

Kirakishou 雪華綺晶
(Sparkling Snowdrop Crystal - Jistřivý sněženkový křišťál)
Kirakishou je opravdová sedmá panenka.
V anime se objeví pouze na posledních deset sekund, ale to nemění fakt, že je jedna z nejdůležitějších postav.
Kirakishou dokáže existovat pouze v N-Field.
V manze je jejím médiem Odille Fosset a jejím pomocným duchem je Rosary.


Barasuishou 薔薇水晶
(Rose Crystal - Růžový křišťál)
Barasuishou vytvořil Enju - Rozenův učeň. Ona sama o sobě ale říká, že je sedmá panenka, aby podvedla ostatních šest panenek a donutila je k Alice Game a vzala jim jejich Rosu mysticu.
Barasuishou se vzhledově podobá Kirakishou, ale má pásku přes levé oko a také to oko má (Kirakishou má pásku přes pravé oko a nemá ho).
Bara je nepřirozeně klidná a ukazuje jen málo citů.
V Alice Game používá krystaly, které dokáže mrštit po nepříteli a nebo si z krystalu udělá meč.
V posledním díle Traümend se Barasuishou rozpadá Enjuovi v náručí poté, co vstřebá Rosy Mysticy ostatních panenek.
HinaIchigo jí přezdívá BaraBara.
Nemá žádného pomocného ducha nebo médium a je to "anime only character" (v manze se neobjevuje).
...

Abyste věděli, na tomhle textu jsem makala déle než rok. Ano, ostudně pomalým tempem jsem to psala rok a dalo mi to dost práce. To znamená, že jestli to najdu někde okopírovaný, tak rozhodně budu víc než naštvaná.
Jestli to chcete okopírovat, tak mi to alespoň řekněte ^^'.

Tooshtoosh

4. října 2010 v 16:15 | Miwako |  Deviants
tooshtoosh
Info:
- žena/ Izrael
- aktuální bydliště: Izrael
- zájmy: Ovce, peníze, ovce co dělá peníze


↓↓↓

Možná je pravda, že člověk potřebuje lásku..

3. října 2010 v 1:05 | Miwako |  (Tý)Deník
:D
Tenhle článek si přeju napsat už strašně dlouho (počítá se 14 dní, jako dlouho? :D). Nejprve měl mít trochu jiný obsah, jenže 14 dní je dost dlouhá doba, za kterou stalo hodně věcí a já se z toho potřebuju vypsat.. Je mi jasné, že to stejně nikdo nečte, protože těch několik lidí, co mi chodilo na blog už sem chodí jenom zřídka - a to z mnoha důvodů. A já je chápu.. Na jednu stranu mě to štve, protože těch několik čtenářů jsem "sháněla" 2 roky a na druhou stranu štvu já sebe - nechodím na jiné blogy, tudíž nenechávám žádný odkaz na to, že nějaká idiotka jako já Miwako vůbec existuje.. Takže jestli sem chodí někdo, kdo o sobě nedává vědět a jen v tichosti sleduje, tak teď je ta chvíle se ozvat.. (stejně se nikdo neozve.. sem nikdo prostě nechodí..)

Oká, pokud jste se prokousali přes ten emo začátek, je na čase začít s pravým důvodem článku. Yep, jdu si stěžovat xD.. Začnu tedy školou.. Nejde mi... A deprimuje mě.. Deprimuje mě, protože mi nejde. Nejde mi chemie - a to nebereme nic novýho (moje první známka na gymplu je 5 z chemie.. Ale už jsme psali další 2 testy, kde jsem dostala 3 a 2, a tak mám průměr alespoň 3,33). Nejde mi matika - vždycky mě bavila. Nesnáším francouzštinu - z větší části je to vina učitelky. Nestíhám angličtinu - i když mám pocit, že mi jde líp, než ostatním spolužákům (i když ve výslovnosti jsem pořád špatná T-T). A takhle bych mohla psát ke každému předmětu něco. Jinak se mi ve škole začíná líbit (není jisté, co se mi tam líbí, ale nějakým tím zvrhlým způsobem se do školy těšim, i když je to naprostá katastrofa :D)..
Zapadla jsem i mezi spolužáky (Nebo oni zapadli mezi mě? :D). Spíš jsem si našla ekvivalenty svých starých spolužáků. No.. možná jsou někteří trochu upgradovaní - víc šílenější, víc fajn, víc milejší - ale pomalu mi začínají připomínat naší starou partu ze základky a za to jsem ráda.. Ne, že bych potřebovala ty samý lidi, já jsem prostě ráda, že jsem si ve třídě, ve který mi prvních pár dní přišli všichni tak nesympatičtí, našla kamarády ^^.
Taky máme ale ve třídě takové ty lidi, co jsou vám prostě nesympatičtí. Určitě všichni ten pocit znáte. Když onoho člověka vidíte poprvé, uvědomíte si, že vám prostě sympatický nebude. Jakmile začne mluvit, dojde vám, že jste se nemýlili a že je to fakt debil.. Takový mám pocit ze svého spolužáka. Jenže mám taky takovou "špatnou" vlastnost. Když některý lidi prostě neznám, tak se bavím s každým - a tomu, kdo je mi nesympatický dávám "druhou šanci" (je to v uvozovkách, protože ten člověk vlastně ani první šanci nedostal). Nevím, proč to dělám.. Možná je to tím, že mi máma pořád vyčítá, že jsem nespolečenská, že se málo směju, že lidi odsuzuju na první pohled a další takový věci..  No a zdá se mi, že se až moc dobře snažím "přetvařovat"  jsem až moc přátelská. A ten vysoce nesympatický člověk - vlastně je to kluk - se se mnou snaží strašně moc bavit. Ne ve škole, ale na facu. Je jistý, že kdykoliv si zapnu na facu chat (ano, už si ho i vypínám..), tak mi napíše. Děsně chce jít se mnou ven (jo, jednou jsem s nim ven šla.. což byla možná ta chyba? ...) a chce se kamarádíčkovat a kdesi cosi.. (Jestli vám nedošlo, co jsem tady půl hodiny vypisovala, ve zkratce to zní asi takhle: Můj spolužák je mi děsně nesympatickej, ale on se se mnou chce bavit a tak..). Prostě mám pocit, že po mně jede.. Jenže nechci dělat ukvapený závěry, konec konců co když to tak vůbec není a já ho domýšlivě pošlu do háje a on mě nezkutečně setře tím, že mě nechce. A já to prostě nepozná. Víte, on i kámen vnímá city ostatních líp než já ^^'.  Ah.. a tak vlastně nevim, co mám dělat.. Jakákoliv konverzace s ním (ve škole nebo po netu) mi vadí. Připadám si trapně, když si na chodbě sednu vedle kámoše a normálně se bavíme a pošťuchujeme se a pak přijde on a snaží se s náma bavit a já ho okázale ignoruji nebo jsem tak nějak prkenná při konverzaci, ale on to vlastně ani nepozná, protože mě nezná... Jsem prostě zmatená..

.
Mate mě hodně věcí.. Třeba moje nejlepší kamarádka.. Víte, my mezi sebou nemáme takový ten vztah, který vidíte ve všech amerických filmech - moc spolu nemluvíme třeba o klucích, nelakujem si společně nehty ani neděláme další takový věci, ale prostě cítím, že je to moje BFF (best friend forever xD).. Ale poslední dobou je divná. Tak třeba teď v sobotu se pořádala potáborovka = potáborová diskotéka. Já jsem tam chtěla jít. Sice nejsem takovej ten párty typ, což znamená, že by mě to tam určitě nebavilo, ale pokecala bych s ostatníma a tak.. Jenže ona nechtěla jít. A já, protože jsem trubka a vím, že když tam půjdu sama, tak se tam rozhodně budu nudit, tak tam nepůjdu (kdyby šla ona, tak bychom se možná taky nudily, ale nudily bychom se spolu a aspoň bychom pokecali mezi sebou :D.. Navíc jsme Eva-Erika duo, a Erika byla z naší dvojky na táboře ta oblíbenější, takže by ostatní určitě nebyli tak nadšení, kdybych přišla jen já..). No.. takže ona nechtěla jít, tak jsem jí zkusila přemluvit. Nebylo to takové to násilné přemlouvání.. bylo to spíš něco jako: "Já bych tam docela šla.." a ona na to: "Jooo? Tak já si to ještě rozmyslim." Tak a takhle to je.. A pak většinou jde, i když nechce... Divný, ale ona je taková nerozhodná. Když se jí zeptám, jestli chce jít domů, kolem Tesca, nebo přes most, řekne, abych vybrala já.. Vždycky musim vybrat já... (nepochopte to špatně, já ráda rozhoduju za ostatní lidi, ale když musim něco rozhodovat za ní, tak mám pocit, že jí akorát utlačuju..) A přitom když někam nechce jít, tak ať mi to řekne, já jí za to hlavu neutrhnu (maximálně řeknu nějakou rádoby kousavou poznámku xD) a kdyby mi to řekla v čas, tak si najdu někoho jinýho, popř. půjdu sama.. No takže tuhle sobotu měla být ta potáborovka, a ona nevěděla, jestli půjde, tak řekla, že napíše v sobotu v deset, jak se rozhodla.. Já to teda brala jako hotovku (protože jsem na sobotu měla ještě jiný plány - o těch ale povím až později) a jen jsem čekala, až mi napíše, že teda jde.. Napsala, že nejde.. Sobotní program v troskách .. No nevadí.. Spíš mě štve, že mi to neřekla dřív. Mohla jsem se zařídit jinak a všechno mohlo být ok..
Navíc teď se tak trochu bojim o náš kamarádský vztah, protože teď už spolu nejsme tak často, jako na základce (a taky proto, že jeden můj kámoš se přestal úplně bavit se svým nejlepším kámošem, kvůli takové hlouposti. A přitom já jsem jejich přátelství brala jako prototyp každého kamarádství..  Dá se opravdu přátelství zničit tak rychle..? Bojím se, že asi jo a taky se bojím, aby to nepotkalo nás..). Každopádně teď někdy chceme jít do kina, tak snad si to nějak vyříkáme..

*Ouu...! Ten článek je nějakej dlouhej... Nebojte, už jen poslední téma .. teda doufám ^^'*
Ještě vám napíšu, co se mělo dít v sobotu. Sobotu jsempůvodně korunovala jako nejhorší den v tomhle týdnu. Proč? Původní program měl vypadat asi takhle: Brzké vstávání, pak odjezd do Kynžvartu na rodinný oběd (čehož jsem se děsila, protože tam měla být rodina z tátovy strany, a s nima je to vždycky fiasko - to raději nebudu víc rozebírat), pak odjezd zpět do Chebu a následovala potáborovka.. Sečteno podtrženo - celej den v háji a ještě ke všemu se mi to nemělo líbit.. Jenže nakonec to dopadlo jinak: Brzké vstávání, pak odjezd do Kynžvartu na rodinný oběd (což dopadlo úplně skvěle, místo toho abychom jeli domů ve 2, jsme šli s ostatníma na prohlídku zámku a nakonec si dali ještě moučník a jeli jsme domů ve 4) pak jsme jeli k babičce oslavit narozeniny strejdy a pak domů.. Celej den v háji, ale bylo to fajn ^^ (takže to nakonec nebyl nejhorší den v týdnu..)

Ještě bych možná mohla vysvětlit, jak mě napadl ten nadpis.. Poslední dobou se z fejsbůku stala Bravíčko poradna a všichni tam píšou takový srdceryvný věci. Tak třeba slečna, kterou chce jeden můj novej spolužák (je docela fajn), napsala na face něco jako tohle: "Já už to nevydržim.. :'( .. Chci lásku :'( ..".. Faktem je, že mi to leze na nervy.. Celej svůj krátkej život žiju v přesvědčení, že "Být single" je vlastně fajn. Jenže mám pocit, že poslední dobou mě všichni masírujou tim, že být single rozhodně není OK a já si připadám divná.. Jsem normální, že jsem ještě s nikym nechodila? Je normální, že i když jsem teď nastoupila na střední školu, nepřemejšlim o nějaký "vážnější známosti"? Já bych řekla, že normální jsem.. V tom případě jsou ale ostatní nenormální (protože tyhle dvě věci teď řeší hodně lidí v mým okolí)..
Fakt prostě nechápu jak slečna jako ona, může napsat něco takovýho. Chcípni, krávo, když si nevážíš toho, co máš! Měla by se prostě rozhlídnout kolem sebe a prozřít..

Asi už budu končit.. Omlouvám se za "drsná" slova, ale mám blbou náladu a tak nějak jsem to potřebovala vypsat.. Myslím, že to je jeden z mých nejsprostších (a nejdelších :D) článků xD
A omlouvám se i za to, že to je tak dlouhý ^^'
Čaute! 

AtomJax

2. října 2010 v 16:26 | Miwako |  Deviants
AtomJax

Info:
- žena/ Austrálie
- aktuální bydliště: Melbourne, Austrálie
- zájmy: Komixy, graffiti, videohry, porno
- oblíbený hudební žánr: Drum & Bass


↓↓↓