Duben 2011

Rihanna - Only Girl (In the world)

30. dubna 2011 v 14:33 | Miwako |  Music
Za uplynulý týden se neobjevilo v k-popu nic, co by mě uchvátilo, proto si dnes dáme něco nekorejského.

Rihannu určitě všichni známe. Barbadoská zpěvačka, která debutovala v roce 2005. Za tu dobu má na kontě několik hitů. Její první písnička (Pon the Replay) se mi vážně líbila tak to šlo s většinou jejích titulních songů (ačkoliv album Rated R mě tedy moc nenadchlo). Každopádně teď se mi její písničky (už zase) líbí a Only Girl je asi moje nejoblíbenější. Nemůžu specifikovat co, ale je taková chytlavá a už několik měsíců dominuje na mém osobním non-k-pop hudebním žebříčku :D.
Videoklip se mi také líbí. Většina jejího oblečení je sice nevkusná (ale má ty naprosto úžasné růžové šaty, a tak jí ty ostatní módní vraždy prominu :D), je to celé tak (hezky) růžové a vesměs tam jen tak pobíhá v (květinových) polích. A navíc má hezky udělané vlasy ^^.

Rihanna - Only Girl (In the World)

(Já vím, že je ta písnička už stará a je už jí všichni znají, ale v hlavě mi už hraje dlouuho ^^')
Yo!

Everything is in bloom

27. dubna 2011 v 18:19 | Miwako |  (Tý)Deník
Chcete-li si následující článek užít téměř v autentickém znění, doporučuji přečíst ho co nejrychleji, protože kdybych s vámi mluvila osobně, asi bych to říkala rychle. Ale.. já vlastně budu ráda, že to alespoň přečtete.
...
Dnešek je vážně zvláštní den. Kromě toho, že se jde po prázdninách do školy (což je spíš tragické, než zvláštní), se celý den cítím energicky. Jenže..
já nejsem energický člověk. Být energická dokážu maximálně pět hodin v kuse, pak už mě to přestane bavit. Ale dnes jsem vstávala v půl šestý (no.. možná, že to bylo kvůli tomu, že jsem měla hlad), chtěla jsem si umýt vlasy (ale táta říkal, že je to dobré, tak jsem si jen nakonec nemyla. Jenže, co o tom táta vůbec ?..), nakonec jsem do školy stejně odcházela o 15 minut později, než odcházím obyčejně. Ve škole se pak samozřejmě nedělo nic moc a do teď moje energie pokračuje. Zároveň s energií se u mě projevuje i potřeba sociální interakce (s jakoukoliv jinou humanoidní rasou), kterou ale moje okolí nesdílí (a proto vlastně píšu tenhle článek ^^').

Ještě se vrátím k té škole. Do zítřka máme mít natočenou na anglickou konzervaci konverzaci 3 - 5 minutovou reklamu. Jsem v trojici s dalšíma dvěma kamarádama. Dneska jsme to měli natáčet video (den před tím jsme si napsali "scénář" - i když jsem to vlastně skoro celý napsala a přeložila já). Ale.. celá jedna třetina našeho týmu (cože je asi 33 %.. což je vlastně jen jeden človek :D) nepřišla do školy, takže jsme to museli natáčet ve dvou. Původně jsme odhadovali dobu natáčení tak na třičtvrtě hodiny (odhad založený na základě jiné skupiny). Nakonec se to protáhlo na hodinu a půl, přičemž jsme museli překonat mnoho překážek. Od problému holly-shit-kde-to-sakra-budem-natáčet přes sakra-nesměj-se-,ta-kamera-tě-pokaždý-vyfotí až k OMG-jak-se-to-vyslovuje. Největší problém nám ale dělalo slovo everything. Vyslovit to slovo skoro správně je heroický výkon a z nás padaly perly jako [evrysyk, erytink, ev*huhlhuhly*ng] (čtěte přesně tak, jak je to napsáno). Nakonec jsme to nějak zvládli a doufám, že to Radim sestříhá dobře a když to bude koukatelné, možná to hodim na youtube a pochlubím se zde ^^.

(Teď přichází obvyklá stěžovací část). Určitě víte, že komentáře jsou radostí skoro většiny blogerů. Je to pro nás skoro jako droga a já tu svou drogu dostávám sakra nepravidelně a v malých dávkách. Jestli v tom hodláte pokračovat, najdu si vás a zmlátim vás (protože teď, když mám to OH!-so-Awesome Google analytics počítadlo, znám dokonce i jméno vaší babičky! (no.. možná trochu přehánim..) Ale stejně si vás najdu!) Ušetřím vás pouze v případě, že mi ke čtyřem článkům napíšete komentář alespoň o 200 slovech :DD.. Ne, já to vážně nechápu. S přibývající dobou se kvalita článků zlepšuje, počet článků měsíčně se zmenšuje a stejně tak se zmenšuje počet komentářů.. Asi si půjdu podřezat žíly na vás budu naštvaná :D (jako by to pro vás byl nějaký trest).
Také jsem zjistila, že můj blog stálkuje moje spolusedící (takže jí všichni pozdravme). A když jsem si dnes velmi neopatrně stěžovala mojí kamarádce (v rámci sociální interakce), byla jsem téměř donucena prozradit adresu bložínku. Tak sbohem, má těžce nehlídaná anonymito ♥...

Jen tak mimochodem. Ráno jsem si vzpomněla, že bych asi měla zaplatit rezervaci na ADVÍK. V e-mailu stojí, že se to má zaplatit do 31.4. (.. duben ale nemá 31 dní). Tak jsem dneska přepadla poštu a ukradla jsem tam složenku (vážně jsem si nemohla vybrat, existuje tolik druhů složenek..), tak snad to vyplním správně :DD..

Jak už jste si určitě všimli, je jaro. Po cestě do/ze školy vídám rozkvetlé třešně (a jsou taák.. růžové a pjékné ^^). Ono je to všechno celé takové rozkvetlé. Navíc se říká nějaký-jarní-měsíc lásky čas a asi to tak vážně funguje, protože zase začínám číst shoujo mangy (asi na mě něco leze :D). Včera jsem kupříkladu začala číst Dengeki Daisy, která je vážně fajn (ale jsem u třetí kapitoly, tak to nechci tolik přehánět :DD). Ale jestli má někdo z vás taky takovou kvetoucí náladu jako já, doporučuju. Aby nebylo té lásky málo, začala jsem číst FF na BOF s párem GaEul x YiJung (což je vlastně můj jediný oblíbený pár v BOF) a vážně mě to baví ^^'.

Já už raději budu končit,
ale určitě mi všichni (v rámci sociální interakce) napište něco hezkýho, jo? :DD
A já bych se měla jít učit matiku (zítra píšu čtvrtletku) a francouzštinu (jen tak.. pro jistotu)
Báááj!
EDIT: 30.4. 14:06
Video na anglinu jsme odevzdali ve čtvrtek. Musím přiznat, že bylo docela dobré (rozhodně nebylo nejhorší), ale Radim tam zapomněl dát celou jednu scénu *aaaggggrrrhhh!*, ale nevadí, bylo to dobré. Bohužel pro vás to nebylo dost dobré, abych to dávala na YT, takže smůla. Můžete se ale podívat na reklamu mých spolužáků, která je skoro legendární.
Taky jsem (asi) zaplatila Advík. Musím přiznat, že větší drama s vyplňováním složenky jsem ještě nezažila (vážně.. jak má člověk vědět, co má kam vyplnit, no? :D).. ^^'

isxelle

26. dubna 2011 v 16:46 | Miwako |  Deviants
isxelle
Info:
- žena/ neznámo
- aktuální bydliště: Singapur
- oblíbená hudební skupina či hudebník: zektbach, sound horizon, electronic boutique


↓↓↓

Kuragehime

24. dubna 2011 v 16:19 | Miwako
Název: Kuragehime (海月姫)
nebo-li Jellyfish Princess
Žánr: Josei, Komedie
Autorka: Akiko Higashimura
Délka: 11 episod

Kdesi v Tokiu je dům, kterému se říká Amamizukan. V něm sídlí podivné sesterstvo, které si říká Amary (=jeptišky). Pokud chcete v Amamizukanu bydlet, stačí být ženský otaku (fujoshi *). Další pravidla pro zdejší život jsou jednoduchá: zákaz vstupu mužům a trendy lidem.

Tsukimi Kurashita chtěla být od malička krásná. Jenže se někde stala chyba a z Tsukimi je teď otaku. Přesněji řečeno "jellyfish otaku" (=velmi se zajímá o medúzy). Možná vás zajímá, jak k tomu přišla. Když byla malá, její maminka jí vzala do mořského akvária. Tam Tsukimi poprvé uviděla medúzy v celé své kráse. Tam jí také maminka řekla, že z každé dívky vyroste princezna. Krátce na to maminka onemocněla a zemřela. Jenže Tsukimi se od návštěvy akvária stále víc a víc zajímala o medúzy a pak už tu nebyl nikdo, kdo by se postaral o to, aby se z Tsukimi stala princezna.

V současnosti je Tsukimi 18 let a žije v Amamizukanu. Ráda by se stala ilustrátorkou a už dávno
přetala věřit tomu, že bude krásná. Její denní uniforma je šedá teplákovka a brýle. A taky ctí všechna pravidla Amamizukanu.. My ji potkáváme právě ve chvíli, kdy se jde podívat za svou oblíbenou medúzou do zverimexu. Jenže Kulala (=Klára; jméno oné medůzy) je z nějakého důvodu v nádrži s jinou medúzou, která by ji mohla brzo zabít. Tsukimi se snaží zakročit, jenže ouha! Prodavač je trendy člověk! Po chvíli (vnitřního i vnějšího) boje, když už to vypadá, že Kulalu čeká jen pomalá smrt se objevuje trendy dívka, která Tsukimi pomůže a společně Kulalu odnesou do Amamizukanu.

Ale kdo je ta krásná cizinka? Totiž.. cizinec. Kuranosuke Koibuchi jak zní jeho jméno je totiž syn známého politika, kterého přestal bavit život syna politika (= učit se a později se stát politikem) a tak se stal transexuálem (čistě proto, že ho baví móda).
Kuranosuke se sám pozve na sleep-over u Tsukimi a ta tak (víceméně) nevědomky poruší jediná dvě pravidla, která jsou v Amamizukanu. Aby toho nebylo ještě málo, místo toho aby Kuranosuke ráno odešel a už se nevracel, začne se vtírat a tím narušovat pořádek v Amamizukanu.
A takhle vlastně začíná příběh o tom, jak se začnou měnit nejen životy Tsukimi a Kuranosukeho, ale teké ostaních obyvatelek domu.
* * *
Kuragehime je takové milé anime. Na první pohled vypadá jako klasické "ošklivka potká krasoně a pak je hezká" (což tedy vlastně i je), ale vůbec se nebere vážně. Je to tak trochu parodie sama na sebe a už jenom obyvatelky Amamizukanu to samy potvrzují. Navíc je to vtipné a zajímavé.
Velké plus celého anime je, že má jen 11 dílů (to mě vlastně nakonec vážně naštvalo :D). Díky tomu se nesetkáme s žádnou plážovou/ výletovou epizodou (což velmi očeňuji - takové epizody mě většinou vytáčejí). Jediná chybička na tom všem je, že manga, podle které je anime uděláno, je nedokončená (pořád se vydává), což znamená, že poslední díly byly.. tak trochu hovadiny. Každopádně se anime drží předlohy velmi věrně (přečetla jsem prvních pár kapitol). Nezbývá nám nic jiného, než doufat, že udělají další sezónu ^^.
Animace je pěkná a OST se mi líbí. Vlastně mi připomínal nějaký jiný OST, ale nejsem schopná se rozpomenout, tak třeba to není až taková podoba. O openingu a endingu si snad povíme jindy.

Moje hodnocení: 9/10
(nebýt toho "odfláknutého" konce, byl by to desítka)

_______________
* Malá "poznámka pod čarou" - V oficiálním textu distributora jsou obyvatelky amamizukanu nazvány fujoshi. Jenže fujoshi označuje dívku, co se velmi zajímá o yaoi (v překladu znamená fujoshi "zkažená dívka") a kvůli pravidlům amamizkukanu je nepravděpodobné, že by vlastě byly fujoshi. Proto se přikláním k názoru, že jsou spíš otaku, ale vy si klidně vyberte to, co se vám líbí víc ^^.

Clover (클로버) - Classic over EP

22. dubna 2011 v 18:49 | Miwako |  Asian Music
Ještě než začnu s obvyklým povídáním, zeptám se vás na něco (je to tak jednoduché, že to můžou zodpovědět i ti, co se tu objevili jen kvůli tomu, aby sem dali nějakou reklamu a i ti, co prostě nechtějí poslouchat písničky dole).
Skoro Pokaždé, když dělám nějaký článek o písničce (=přidávám písničku), píšu k ní malé info o umělcovi a svůj názor na písničku. Píšu to proto, že já sama nemám ráda, když někdo na blog přidá písničku a nic k tomu neřekne (i kdyby měl jeho/ její názor znít jako "S tím bych si dala říct" nebo "Debilní písnička" nebo cokoliv, co považujete za pochybné). Nějaká ta informace o zpěvákovi/ zpěvačce (teď nemyslím jeho zkopírovaný životopis, ale něco, co byste o něm řekli třeba svému kamarádovi) se vždycky hodí a v případě, že se jedná o ne moc známého/ pro vás neznámého umělce se vždycky hodí.
A proto to píšu, ale má to vůbec cenu?.. Já vím, že to, co mám ráda já většinou nemá rádo okolí, takže je zcela možné, že nikoho z vás nezajímá, co píšu k písničce a já si tady jen tak plácám játra a to by mě mrzelo.. :(

Tak teď už přejdeme k hlavnímu důvodu článku.
Tentokrát jsem se rozhodla představit vám celé mini CD.
Skupina Cl♣ver je hiphopová projektová skupina, kterou tvoří rappeři Eun Ji Won, Gilme a Mr. Tyfoon (= Typhoon).
Album neobsahuje žádný auto-tune a další oblíbené prvky, které obsahuje současná mainstreamová hudba. Prý to zní trochu jako starý (1990) west coast hip hop, ale v tom se nevyznám :D.
Pravdou ale je, že to zní jako retro hip hop smíchaný s mexickou (?) hudbou.
A já mám hip hop ráda a tohle mi vyloženě sedlo :). CD je tak skvělé, že se nemůžu rozhodnout, která písnička se mi líbí víc ^^'. Gilme zní naprosto úžasně a ti dva zbývající taky nejsou k zahození. Doufám, že tohle není konec jejich projektu a že vydají ještě alespoň jedno EP ^^.

Clover - La Vida Loca
(Titulní song)

Clover - Clover Style

Clover - ICE
트림

Clover - Better Day

Doufám, že se vám to líbilo
(a když ne, vážně byste mohli odpovědět alespoň na ten první odstavec)
Miwako ^^

Being Random..

19. dubna 2011 v 17:19 | Miwako |  (Tý)Deník
Hou Hou Hou! *Slézá ze svých saní tažených sobi a svléká se z několika zimních bund* Zdravím vás, mí milí pozemšťánci!
Už je to dávno, co jsem vás bombardovala svými hloupými žvásty. Je to vlastně tak dávno, že si ani nepamatuju, kdy to bylo. A proto jsem se rozhodla, že sem napíšu další část mého stereotypního života.
Že neuhádnete, co se mi stalo! Ano, v mém životě se neděje moc věcí a ti, co hádali, že jsem zase nemocná získávají bonusový bodík ^^. Vážně nechápu, jak to dělám. Teda, tak trochu chápu... Na gymplu nám zase netopí a jelikož byla celý minulý týden docela zima, většina mých spolužáků pokašlávala a pochrchlávala. Vyjma mně. Bohužel, o pár dní později, když všichni byli zase zdraví, jsem lehké příznaky pocítila i já. Byly tak lehké, že jsem je přechodila, ale vycítila jsem příležitost k tomu, že bych mohla zůstat doma a vyhnout se škole. Jak se říká, tak jsem si trochu zasimulovala :D.. Ále to bych nebyla já, kdyby se něco nepokazilo. Ze simulování vzešla nemoc. !. Takže místo plánovaného surfování po internetu a dalších srandiček, které se dělají, když máte volno, ležím v posteli a snažím se vyležet něco, co ani nemá jméno. O pocení ani nemůžeme mluvit, protože místo toho jsem zmrzlá až na kost ¬_¬".
No co se dá dělat. Alespoň přečtu těch pár knížek. Zejtra si zajdu do školy pro nějaký učebnice, pak půdu na pedikúru a zase si lehnout...
Jo a dneska jsou rodičáky. Sakra. Na jednu stranu nadávám, že mě rodiče pořád šikanujou a vůbec nerozumí, že škola je těžká a ještě jim tvrdim, že mi to jde a na druhou stranu přinese dneska máma lísteček se známkami na čtvrtletí, kde budou (doufám) samý dvojky. To bude.. :D
Navíc mám poslední dobou pořád chuť na rýžové chlebíčky, které moje máma zjevně totálně nesnáší. Nevím proč. Vždyť vypadají tak polystyrénově a tak suše a křupavě *ňom ňom ňom*.

Slyšeli jste někdy o Bobsmade? Jestli ne, tak bych měla udělat o nich článek mezi devianty, abyste se pokochali jejich úžasností. Kreslí na zakázku různé věci a je to přesně můj styl. Ale boty si přes internet kupovat nedovolím, tenhle typ brýlí mi prostě nesluší a takhle velkými sluchátky si nejsem jistá. ALE nedávno udělali peněženku, o které dost uvažuji.. Možná že si jí nechám koupit k nějaké příležitosti ^^.

Poslední dobou se u nás ve třídě dostávají do módy vědomostní hry jako slovní fotbal a dobyvatel. I já jsem tomuhle trendu podlehla a v případě slovního fotbalu mi to i docela jde. Naprosto mě ale dojala máma, která mě viděla jak hraju SF a řekla něco jako "Jsem si myslela, že na internetu děláš nějaký inteligentnější věci.".. Éh.. vlastně by měla být ráda, že hraju alespoň takový hry, když vezmeme v potaz, že Internet is for porn. No.. každopádně, kdyby si mě chtěl někdo přidat na dobyvateli do přátel/ zahrát si hru/ obojí, sem vám plně k dispozici ^^. Můj nick je E5va (jo, já vim, idiotský nick :D)

Tak, teď se rozhovořím o bložínku. (Ano, obvyklé žvásty o ničem + něco nového ^^). Plánuju začít psát něco, co je tak trochu random, ale bude se vám to líbit. Určitě :D.. Hlavní je, že to určitě alespoň začnu psát (a když už něco začnu psát, tak to také během měsíce dokončím. Nejtěžší je s tím ale začít ^^').
Taky mám nějaký technický problémy. Totiž.. kdykoliv jdu na nějaký blog (ať už svůj či cizí) nejdou mi načíst obrázky / design/ obojí. V lepším případě se mi to podaří tak na desátý zaktualizování stránky obnovit, ale štve mě to. Zrovna jsem si udělala takovej krutopřísnej dess a jestli má někdo takový problémy jako já, tak ho vůbec neuvidí (!!) :DD.
Zřídila jsem si google analitics. Chtěla jsem zkusit něco nového a nakonec jsem se odhodlala k tomuhle (všímáte si tý ironie?.. Většina lidí, když zkouší něco nového si třeba ostříhá nebo obarví vlasy, ale já zkouším nové počítadlo.. -> Idiot :D). Sice jsem měla "malé" technické problémy (které nastaly mezi klávesnicí a židlí) a pořád nevím, jestli jsem to dobře nastavila, ale už jen ta "administrace" samotného Google Analitics vypadá kůl :D
Jo a vypadá to, že mám po neuvěřitelně dlouhé době nové SB (ačkoliv jsem myslela, že tu nikdo s tímhle prastarým a v dějinách zapomenutým bložínkem už nechce být friend ^^). Proto se kdyštak podívejte na blog Yukari.chan ^^

(A teď už poslední odstavec, slibuju ^^).. Určitě všichni víte o malé výpůjčce propisky našeho pana prezidenta. Já bych z toho zas takový humbuk nedělala, no co, všichni si sem tam začorkaří, ne? :D Ale celý svět se toho chytil a tak vzniklo množství parodií. K téhle jsem se dostala náhodou (když to moje kamarádka sdílela na facebooku). Tohle video ukazuje, že Venca vlastně pracoval v týmu :DDD

EDIT (těsně před odesláním článku)
Hádejte, co mi moje milovaná maminka přinesla!.. Podepsané PF 2011 od herců ze Západočeského Divadla ^^. Do divadla chodím ráda, a tak mě to potěšilo. Jestli z toho nejste tak na větvi jako já, vězte, že to nejsou jen tak ledajací herci. V našem divadle hraje totiž i Petr Konáš, který hrál v Ordinaci a ještě v něčem (ne, že bych se na to koukala, ale ostatní co se na to koukají puknou závistí *MWAHAHA*.

Eh.. doufám, že vás neznechutilo velké množství odkazů na jiné stránky, ale nějak mě baví odkazovat :DD . Článek vlastně není ani zdaleka u konce, ale soucítím s vámi, a proto si další mé myšlenky někam zapíšu a podělím se o ně s vámi až jindy ^^
Báj! *Nastupuje do svých saní a obléká si kabáty a za zvuku rolniček odjíždí do svého Idiotlandu*

BigBang - Love Song

15. dubna 2011 v 22:09 | Miwako |  Asian Music
Zase nedělám nic, co by se alespoň vzdáleně podobalo pravidelnému blogování, ale mám úžasný dess a to je jediné, co mě teď zajímá :D. Série čtvrtletních testů brzy skončí, příští týden jsou prázdninky, dneska jsem nešla do školy.. Jak to tak vidím, tohle bude hezký týden ^^
...

Možná to nevíte (a možná taky jo), ale jsem tak trochu VIP (= fanoušek BigBang). Byla to moje první k-pop skupina a vždy je budu mít v srdci mém (ah.. možná trochu přeháním). Teda to jsem si myslela.
Když asi před měsícem vydávali nové korejské album, strašně jsem se těšila a pak...! Přišlo zklamání. Obrovské zklamání, abych byla přesná. Nové písničky mi nepřišly dost bigbangovské a TONIGHT prostě nebylo dost dobré. Na to, že jim trval comeback asi dva roky, zklamali až moc.
Jenže asi před týdnem vydali speciální edici a *boooom!*. Je úžasná. Vážně si kladu otázku, proč písničky Love Song, Stupid Liar a DaeSungův sólo song nevydali hned. Všechny tři jsou úžasné. Stupid liar je asi tak milionkrát lepší, než Tonight a Love Song je tak strašně chytlavý...
Tak teď už ale k samotnému Love Songu. Původně jsem se nemohla rozhodnout, kterou písničku přidat, ale když už vydali k Love Song MV, tak bylo rozhodnuto.
MV je černobílé. Úplně na začátku tam kluci jen tak postávají v ruinách, a protože už nejsou zas tak úplně idol-group, tak mi to nepřišlo ani trošku divné. Pak se ale nenápadně postaví do trojúhelníčku a začnou tancovat (což byl trochu šok. Prostě jsem si myslela, že tam budou jen tak epicky postávat a tvářit se sexy :D). Sice nejsou tak synchronizovaní jako jiní, ale zdá se, že BigBang už takové banality jako synchronizovanost nezajímá :D. A pokud se vaše mysl (na rozdíl od té mé) přestane soustředit na to, proč jsou v pustině, ve které je tolik harampádí, a proč má sakra G-Dragon tak otřesné kalhoty, vyjde vám z toho parádní zážitek ^^.

BIGBANG - Love Song
A, milé děti, všimněte si nápisu v 2:59 (ano, chci po vás, abyste se přestali dívat na TOPa - což je tak trochu nemožné) a přečtěte si ho. Ano! Kostel P. Marie. Něco tak českého/slovenského v k-popovém videoklipu ještě nebylo :DD
Enjoy! ^^

Rat n' Cat

11. dubna 2011 v 17:48 | Miwako |  About Blog

Heyy!!
Jak už jste si možná všimli, o víkendu jsem vytvořila nový dess (o víkendu jsem byla vlastně celkově dost produktivní ^^).
Nový dess jsem chtěla udělat už dávno a speciálně na tenhle obrázek jsem si brousila zuby už dlouho, bohužel nebyl čas a kdyby mi v sobotu neruplo v mojí úžasné hlavičce, možná byste se toho také vůbec nedočkali. Navíc bložínek již od ledna po(s)tupně "uhnívá". Je to dáno hlavně školními záležitostmi, ale tenhle měsíc (a také ty další) se budu opět snažit. Slibuji.
Zpátky ale k dessu. Takový styl (= záhlaví přímo nad menu) jsem chtěla udělat již dlouho, ale když jsem se do toho dala, vlastně jsem nevěděla jak na to. Nakonec, po sérii neúspěšných pokusů, se mi to podařilo, ale stejně jsem hodně odbočila od své původní vize. Navíc, jako by toho nebylo ještě málo, jsem asi dvě tři hodiny po dodělání zjistila, že jsem zapomněla vyprintscreenovat ten předchozí dess (AAAAArgh!!) a tak jsem to musela znova celé přenastavit na ten zelený a pak znovu podstoupit utrpení nastavování tohohle :-/
Obrázek pochází od TotenVeloren, což je další z mých oblíbených autorů na DA. Je to vlastně jen pravá část obrázku, jehož levá část je udělaná jako avatar.
Dess je zase červený (vážně, na to, že nemám ráda červenou, dělám červené dessy často). A název jsem dala jen tak ze zoufalství. Celkově doufám, že tu dess vydrží dlouuuho (protože se mi táák strašně líbí, že chodim k sobě na bložínek, jen abych se na něj dívala ^^').

↓Náhled↓


Doufám, že se vám líbí
(protože jestli se vám nelíbí, tak si vás najdu a zařídím, aby se vám to líbilo *Mwahaha!*)

You don't know me..

9. dubna 2011 v 15:02 | Miwako |  About Me
Za ty tři roky, co to tady vedu, jsem ještě nenapsala nic, co by se dalo nazvat mým profilem. Kdybyste byli hodně zvědaví a měli náladu, určitě byste tu našli všechno, mojí fotku, moje celé jméno i odkaz na můj fejsbůk (a to i přesto, že se ani jedním moc nevytahuji).
Co se týče mé osobnosti víte o mě asi co by se za nehet vešlo a to, co jsem vypisovala ve všelijakých řetězácích a rádoby zajímavých článcích se nedá považovat za důvěryhodnou informaci :D... Navíc se teď zdá úplně in psát o sobě něco do menu a když už jsem si tak narcisticky do menu dala odkaz na svůj profil, možná bych ho mohla vyplnit lépe, než jak jsem udělala do blogového profilu.
Jestli mě chcete alespoň trochu znát, doporučuji vám si to přečíst, ale stejně to neberte až doslova. A jestli se vám to prostě nechce číst celé, tak alespoň zkuste část Já a Zrcadlo. ^^

Přezdívka: Miwako (pokud chcete vědět proč, dozvíte se to tady)
Jméno: Eva
Lokace: Západní Čechy (přesněji Cheb)
Rok narození: 1994 (= 17 let)
Znamení: Panna
Povolání: Student (gymnázia)

Já a Anime/Manga
Nepočítám-li Pokémony/Digimony/[Bejblejd]/ Krále Šamanů a Cestu do fantazie (která byla mojí oblíbenou "pohádkou", jíž jsem si půjčovala ve videopůjčovně, když jsem byla nemocná), tak jsem se poprvé (vědomě) k anime dostala asi před šesti/sedmi lety (asi rok 2004) nebo možná ještě dřív. Bylo to čistě dílo osudu, protože jsme díky dosud neznámým důvodům měli asi rok a půl kabelovku zadarmo ^^'. Na kabelovce jsem se dostala k A+ (později to bylo A+/Anime a ještě později se to změnilo na Animax). Z toho vyplývá, že má první (pořádná) anime byla (a dosud patří mezi má nejoblíbenější): Cowboy Bebop, Kiddy Gradde a Paradise Kiss. Svojí první mangu jsem přečetla až v roce 2008 a byla to Prétear. Od té doby jsem se také začala sledovat anime/mangu na internetu. Bohužel nejsem poslední dobou moc aktivní ve sledování anime a spíše se vracím k dílům, která jsem viděla a chci si je připomenout.
Mám ráda shonen anime/mangy a ačkoliv mě Naruto, Bleach a jim podobní dávno přestali bavit, stále je na vrcholu oblíbenosti One Piece. Mezi další mé oblíbené žánry patří Josei.
Co se týče grafiky, mám raději starší anime, než novější (tou starší myslím tak kolem roku 2000). A břehem posledních pár měsíců jsem také začala hodně číst manhwy.
(Některá) Oblíbená anime (ne nutně v tomto pořadí): One piece, Katekyo Hitman Roborn!, Paradise Kiss, Cowboy Bebop, Kiddy Gradde, Kuragehime, 5cm per Second, Honey & Clover, Lovely Complex, Rozen Maiden, Slayers, Cesta do fantazie a spousta dalších.
(Některé) Oblíbené mangy/manhwy: Bakuman, Áres, Vinland Saga, One Piece, Nineteen - Twenty-one, Lovely Complex...

Já a Asijská Kultura
Docela dlouho mi byla asijská kultura (především tedy Japonská) víceméně ukradená. Zatímco jiné otakyně cosplayovaly, učily se japonsky, věděly o Japonsku všechny dostupné informace a milovaly j-rock, já jsem spíš koukala na anime a četla mangy a o Japonsko (kulturu/zvyky) jsem se zajímala spíš jen okrajově. Jediné, co mě tak trochu zajímalo, byla japonská móda (i když ani ta mě noc nebavila).
K japonské (populární) hudbě jsem se dostala přes různé OST k anime, takže většina "perel" japonské scény mě (díkybohu) minula. Tou perlou myslím právě j-rock. Víte, ačkoliv se zdá j-rock jednou z módních a oblíbených věcí, nemám ho ráda. Hermafroditní kluci, oblečení v princeznovských šatech, s divnými vlasy, zmalovaní jako obrazy barvoslepého malíře a k tomu všemu téměř bez talentu (nebo tak mi to alespoň připadá). Nejen, že jim člověk závidí ty šaty, ale také zastávám názor že "Kluci s dlouhými vlasy nejsou sexy." a být hezký ještě nutně neznamená mít talent (možná jen v nějaké jiné zvrácené realitě, ale ne v té mojí.). Proti rocku jako takovém nemám nic špatného (vlastně mezi mé oblíbené hudební žánry patří indie rock), ale j-rock prostě nemám ráda (až tedy na několik výjimek). Sečteno podtrženo jsem prostě k Japonsku neměla onen správný vztah, jaký by se od 'otaku' čekal.
Pak se ale můj zájem nějakou divnou náhodnou dostal až do Jižní Korey, kde mě strhla jejich 'Hallyu Wave'. Jejich hudba (především tedy pop), jejich móda, jejich zábavní průmysl a dramata. Tohle všechno mě začalo neuvěřitelně bavit, a i když pořád nedělám takové ty věci, jako že se učím korejsky a kdesi cosi, mám prostě Koreu raději a zajímám se o ní ^^.

Já a.. Já?
Možná se teď hodí napsat něco o mně. Tedy spíš o mých vlastnostech. Možná, že to bude celé až moc subjektivní, ale co už :D. Než ale pořádně začnu, řeknu vám jednu (základní) věc. Jsem melancholik. To by vám asi mělo stačit k tomu, abyste uměli popsat většinu mých vlastností. Problém je v tom, že ostatní lidé si myslí, že jsem něco jiného. Například moje spolusedící v lavici si myslí, že jsem sangvinik. Někteří skoro-kamarádi si myslí, že jsem flegmatik/ ukázkový cholerik a ostatní si myslí, že jsem jednoduše magor :D. Já osobně ale můžu s klidným svědomím prohlásit, že opravdu jsem melancholik. Introvertní, uzavřená, zamlklá, vážná, pomalá, sarkastická a víceméně nespolečenská zrůdička. Mám ale i vlastnosti, které asi nejsou moc typické pro melancholiky. Mám velké sebevědomí, rychle chodím (:D), jsem netrpělivá, ráda se hádám, jsem agresivní, hodně přeháním, jsem nepřejícná a marnivá, často také netečná, nedávám najevo své city.. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Jistě, říká se, že žádný člověk není čistě jen jeden typ temperamentu a že se mísí, ale ve mě se bohužel mísí hlavně ty špatné vlastnosti každého temperamentu.
Napadá mě ještě jeden způsob, jak se charakterizovat a to pomocí "7. smrtelných hříchů". Kdybych měla vybrat ty, co mě popisují, byly by 4. A to je větší půlka. Pýcha, lakota, hněv a lenost. Kdybych byla křesťan asi bych se za sebe styděla.
Teď si možná o mně myslíte jen samé špatné věci, ale přes to všechno se snažím být "dobrý člověk". Vlastně dokonalý, ale bohužel je cesta k dokonalosti je dlouhá a já zajdu do každé restaurace, benzíny, nákupního centra a odpočívadla, které je podél této cesty. O svých špatných vlastnostech vím, a snažím se dělat i věci, kterými bych dokázala, že nejsem (jen) špatný člověk (tzn. častokrát jsem tak trochu ooc :D). Bohužel jsem v tomhle směru také hodně naivní a proto mám pocit, že když udělám pro někoho něco dobrého (např. protože je to můj kamarád), vždy se to obrátí proti mně a to mě jen utvrdí v tom, že být taková, jaká jsem (normálně) se prostě vyplácí. Když mám prostě 'špatnou' chvilku, může se mnou zametat i ten největší blbec na světě. A nejhorší je, že se to stává znovu a znovu a znovu.. I když... Možná je to tím, že lidé, kterým pomáhám prostě nejsou mými přáteli. No, to prostě nevim.. Když nad tím tak přemýšlím, jsem vlastně ztělesněním všeho, co na ostatních nemám ráda.

Jsem prostě anti-hero svého života a baví mě to.

Já a Další zájmy
Svou závislost na Koreji a anime jsem vypsala do dvou samostatných odstavců, takže se možná hodí napsat o těch neasijských.
Ráda se dívám na seriály. Je docela těžké je sem vypsat, přesto se ale o to pokusím. Mám ráda seriály, které by se daly nazvat cool (však víte, dávají to na Primě cool, tak proč si je tak i nepojmenovat :D). Jestli pořád nevíte, tak je to Chuck, Teorie velkého třesku, Chlapi sobě, Řekni kdo tě zabil, Jak jsem potkal vaši matku a tak podobně. Dále také Gilmorova děvčata, Hrdinové a Červený trpaslík. Na filmy se moc nekoukám (jinak ale u mě vede 'klasika': Harry Potter, Scott Pilgrim vs. the World, Jak vycvičit draka) :D
Ačkoliv korejský pop poslouchám téměř všechen, s Evropskou a Americkou hudbou jsem mnohem vybíravější. Kromě popu (což je asi můj prvotní styl, ke kterému se vracím i přes různé úlety) mám ráda i indie/alternative rock (skupiny jako Franz Ferdinand, Arctic Monkeys, Panic at the Disco, Bloc Party, The Killers). Mezi další interprety, které mámráda, ale neumím je zařadit do nějakého žánru patří Gorillaz, Little Boots, Jamiroquai a Morcheeba. Ráda si poslechnu ale vlastně cokoliv. Jediné co mi na současné popové hudbě vadí je, že nám jsou (na různých hudebních stanicích) servírovány pořád ty samé písničky. Ty se mi ze začátku buď líbí (a následně je začnu nenávidět), nebo se mi naopak nelíbí (a pak si je oblíbím a ony nenávratně zmizí v hlubinách zapomnění). Českou hudbu moc neposlouchám, ale kdybych mohla vybrat, tak UDG, 100°, Divokej Bill a další..
Ráda čtu knížky - ty papírové, nemám ráda e-knihy - především tedy fantasy. Nevím, jestli je to o mě známé, ale ještě před tím, než jsem se stala něčím co je podobné otaku, jsem byla fantazák. Mezi mé oblíbené autory patří Terry Pratchett, China Miéville, J.K.Rowlingová, Suzanne Collins, Robert Muchamore a další.
Ráda tancuji (standardní a latinsko-americké tance). Bohužel je chlapců v tomto sportu pomálu a já nemám štěstí, a tak jsem neměla možnost se nějak výrazně prosadit. S nástupem na gympl jsem se přestala tanci aktivně věnovat, ale už se těším do tanečních >:DD. Jinak jsem ale všeobecně netalentovaný člověk.

Já a Zrcadlo
(a vlastnosti a zájmy, o kterých jsme si ještě neřekli)
Co tu ale chybí úplně chybí je něco o mně. Ano, je tu sáhodlouhý odstavec o mých špatných vlastnostech (na který jsem náležitě pyšná), ale možná bych měla napsat i něco obecnějšího (něco jako zjev, počet chapadel, počet mozkových buněk a tak podobně).
Mám dlouhé hnědé (prý trochu nazrzlé) vlasy, hnědé oči a jsem tak nějak vysoká. Ani hubená ani tlustá (jen tak pro zajímavost, moje BMI je asi 18,8 což zní takhle napsané strašně hubeně, ale opak je pravdou :D). Už jsem to možná někde psala, ale mám problémy s akné.
Miluju boty na podpatku a šaty ke kolenům. Kamarádi tvrdí, že mám divný styl oblékání, ale možná je to tím, že to prostě není ten maloměstský styl (a proto svým módním chutím nedávám dostatečný - spíš téměř žádný - prostor). Jsem všeobecně fintivá, ale namalovat se neumím a nad česáním vlasů strávím klidně 15 minut a pak vám stejně budu tvrdit, že jsem se zase nestihla pořádně učesat (protože se mi to nikdy nepovede tak, jak chci).
Moc toho nenamluvím, ale když mě pustíte ke slovu, tak mě nezastavíte, ale před cizími lidmi prostě nemluvím (nevím, jestli se to dá nazvat stydlivostí).
Ve škole jsem skoro-jedničkářka. Nesnáším chemii, biologii a francouzštinu. Tyhle tři předměty mi vadí víc, než tělocvik (a to je co říct). Naopak mě baví čeština, angličtina a matika.
Politické názory mám nevyhraněné spíš ale pravo-středé a náboženské vyznání je blíže neurčené.
Moje oblíbené barvy jsou bílá, modrá, zelená a žlutá (a nemám ráda červenou..).

...a Bonusy na závěr (aneb moje menší ujetinky)
- Chtěla bych mít vlastního pokémona (ne, vážně, kdo z vás by nechtěl myš, co dává elektřinu? .. Je to BOŽÍ! *¬*)
- Mám velmi kladný vztah k penězům. VELMI. Kladný.
- Má oblíbená zvířátka jsou prasátka a kočičky. Ale hlavně ta prasátka :D.
- Vždycky jsem chtěla být princeznou.
- Jsem strašně nefotogenická. Bohužel... T-T
- Ráda dostávám dopisy... Nikdo mi je neposílá :(
- Komentáře na blogu jsou moje droga. Ale je to s nimi podobné, jako s dopisy.. Nikdo mi nic nepíše..
- Kamarádi mi vyčítají, že "žiju v úplně jiný dimenzi" anebo že "jsem jako zfetlá" a když se mnou mluví, tak mi často musí "otevírat okýnko". S tím prvním souhlasím, s tím druhým nikolivěk. Díky otevírání okýnka si jich alespoň všimnu.. -_-"
- Kdyby existovalo ještě jedno mé já (jako že bych byla 2x) a bylo/žilo by v mém okolí, nechtěla bych se se sebou bavit. Možná bych byla i svůj úhlavní nepřítel :D.
- Nemám ráda Lady Gagu. Její písničky jo, její osobnost ne. Prostě ne.
- Nemám ráda ani Michaela Jacksona. Tedy.. uznávám jeho přínos popové hudbě, některé písničky jsou celkem dobré. Ale.. Prostě ne. (Navíc celá ta jeho posmrtná (znovunabytá) sláva mi přijde absurdní.. jako by ho najednou po jeho smrti všichni milovali).
- Jsem schopná vymyslet geniální nápad (například na článek, slohovku či něco podobného), dvě hodiny ho rozvíjet v hlavě a nakonec zapomenout.
- Utratit jakýkoliv peněžní obnos není nic těžkého, ale mnohem raději si svoje penízky schovávám "pod polštář" a šetřím na speciální příležitosti.
- Už dlouho přemýšlím nad tím, že si udělám seznam míst a událostí ve světě, kam se chci podívat (počínaje sopkami na Islandu a pyramidami v Egyptě, přes festival Holi v Indii a klokany v Austrálii, konče obchodními domy v Londýně, Paříži, New Yorku a Kapském městě).

Tak co? Splnila jsem vaše očekávání, nebo jsem vlastně zbořila všechny vaše představy o mně?..
A přečetli jste to až do konce?. No to by mě zajímalo :D
M.

ANTIFAN-REAL

7. dubna 2011 v 21:18 | Miwako |  Deviants
ANTIFAN-REAL
Info:
- muž/ Spojené království


↓↓↓

Naděje umřela předposlední..

1. dubna 2011 v 23:42 | Miwako |  (Tý)Deník
Naděje umřela předposlední... teď žiji pouze !

Zdravím vážení a milí!
Už je to pár týdnů, co jsem se neozvala. Za tu dobu se pár věcí změnilo.

Není to nic extra zajímavého, ale prožila jsem si takovou svojí malou osobní krizi... Někteří lidé by to mohli nazvat jarní deprese, ale já bych to tak nepřeháněla. Jediné co vím je, že mi asi 3 týdny bylo špatně (ne tělesně, ale tak nějak lidsky) a smutno. V té době mi došlo, že vlastně nemám žádné kamarády (a ty které mám vůbec nevídám), že jsem ošklivá, že nejsem dost chytrá (což bývala moje přednost, ale teď mi vlastně došlo, že s takovou inteligencí nikoho neohromím), že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a že jsem na světě úplně sama (a to i přes to, že většinou sama sebe považuji za nejúžasnějšího člověka na světě). Rodiče tomu moc nepomohli, protože máma na mě v jednom kuse ječí a vrčí a táta se chová asi takhle. To celé vyústilo v sérii sebelitování a dokonce jsem dělala i to, co u ostatních tak nesnášim. Brečela jsem sama nad sebou. Vážně. Ale teď už jsem z toho venku (skoro) a jsem to zase já. A doufám, že už nikdy mi tak blbě nebude. NIKDY! :D..

V těch kritických týdnech jsem zase po dlouhé době navštívila kožního lékaře, který mému narušenému sebevědomí také moc nepomohl. Víte, já mám velký problém s akné. Některým z vás se to může zdát naprosto směšné, protože vám jen stačí si obličej umýt mýdlem a jakékoliv nedokonalosti jsou pryč. Ale já to umeju, namažu, pomažu a stejně se ráno probudím a uprostřed čela mám obrovský pupínek. A protože se mi začaly dělat takové divné pod kůží (dalších detailů vás ušetřím), zašli jsme k tomu kožnímu. Tak jsme tam byly (já a máma) a jakože mu něco tam povídáme a on říká něco jako: "No, ale víte, neexistuje žádný zmizík, který by to akné vyzmizíkoval a už nikdy by se nedělalo a.. *bla bla bla*". Tak to mě tak trochu zvedlo ze židle. Šly jsme tam kvůli tomu, že vypadám jako jednorožec, ne proto, že se chci zbavit pupínků navždy (teda, chtěla bych, ale i bez něj vím, že to je v celku nereálné). A tak tam něco blábolil, mimo jiné řekl, že to budu mít ještě asi tak 10 let (fakt, to chce každá holka slyšet, že do 26 bude vypadat jako jednorožec), celou dobu na nás mluvil , jako bychom byly obě totální blbky a nakonec mi předepsal nějaký prášky a mazání. Musím říct, že opravdu fungují, ale stejně jsem na něj naštvaná ..


Poslední odstavec budu věnovat (jako obvykle) škole. Další čtvrtletí se blíží a mě nezbývá nic jiného, než si zase postěžovat, kolik toho musím udělat. Je to totálně šílený. Jak jsem vás už informovala, máme novou učitelku na francouzštinu. Každou. Hodinu. Píšeme. Písemku. OMG! Vážně.. asi se vzdám a půjdu na nějaké to učiliště (ideálně dvouleté), budu jen chodit do školy (abych měla udělanou nějakou tu docházku), budu se flákat, možná že budu mít jako druhej jazyk němčinu a bude mi dobře... Pak v budoucnu budu prodavačkou. To je takové milé sedavé zaměstnání. Sice s tím asi díru do světa neudělám, ale já tak i tak zůstanu v propadlišti dějin, takže tím nic nezměním..
Ah! Tak zpátky do reality.. Musím se pochlubit! Dostala jsem jedničku z chemie. Za chytrost. :D.. Jo a jen tak mimochodem, na češtinu jsme museli psát charakteristiku věci. Chápete? Ne? tak já to ještě jednou zopakuji. Charakteristiku věci. Já vim, že když jsem teď na gymplu, že je tam asi plno jiných věcí, ale jak můžeme psát charakteristiku věci, to mi nikdo asi nevysvětlí. Nakonec jsem to nějak napsala (psala jsem o mojí skříni), ale to nic nemění na faktu, že je to blbost.
Ještě než budu končit, napíšu si sem seznam věcí, co musím v nejbližší době udělat (ale které bych stihla nejraději o víkendu). Dávám to sem čistě kvůli tomu, aby jste mě litovali abych něco pak nezapomněla udělat.
  • Naučit se ZSV (základy společenských věd) - na pondělí
  • Naučit se poslech na hudebku (kvadrilión skladeb od Bacha, Händela, Vivaldiho a nějakých českých týpků) - na pondělí
  • Úkol na fráninu + vyrobit si taháky na všechno, z čeho je možnost psaní jakéhokoliv testu, naučit se všechno co jsem doposud neuměla (= látka od 3. září až do teď) - na úterý
  • Přepsat si biologii (protože jsem si minulou hodinu přepisovala úkol z matiky) a zároveň se to naučit - na úterý
  • Počítat náhodné lineární a kvadratické rovnice o dvou a třech neznámých - ideálně o výkendu, - do středy
  • Vypočítat 10 příkladů z chemie (který stejně nechápu), do středy, v nejhorším případě donutit spolužáky aby mi postupy vydali dobrovolně a naučit se to celé nazpaměť
  • Najít na internetu písničku s dobrým textem (na Uměleckou výchovu) - na čtvrtek - Kdyby někdo z vás znal nějakou písničku se zajímavým textem, napište mi, jo? :)
  • Najít na netu zajímavou reklamu (na Anglickou konverzaci) - na čtvrtek
  • Konečně začít dělat projekt na UV (= umělecká výchova). Zbývá nám už jen měsíc (měli jsme na to asi čtvrt roku)
  • PŘEŽÍT!!!

Tak to je všechno.. Není toho moc, že ne? *snaží se přesvědčit sama sebe*.. A to jsem doufala, že o víkendu posleduju pár dílů One Piece a doram.. Tak nic..
(O bložínku se raději nebudu nijak vyjadřovat. 7 článků za březen je ubohý, ale co se dá dělat, škola je fakt debilní škola)
Jediná světlá chvíle v tomhle nečasu je, že jsem se zaregistrovala na ADVÍK (a rodiče to vzali celkem s klidem. Zrovna byli totiž v nějaké podivné fázi letargie, a tak řekli jen fajn a já jsem zdrhala zamluvit "proklatě" drahé místo napsaní v tělocvičně ^^').
Možná vám to už některým došlo, ale nadpis článku je silně nesouvisející s obsahem, ale koho to zajímá, že? :D
Jo, jo už budu končit..
Dobrou noc ^^