Květen 2011

Cinderella's sister

31. května 2011 v 17:48 | Miwako |  D(o)rama
Název: 신데렐라 언니 / Cinderella Unni
známé jako Cinderella's sister nebo A Modern Story of Revenge
Epizod: 20 ( o délce 63 minut)
Natočeno: Jižní Korea, 2010
Žánr: romance, melodrama
Hrají: Moon Geun Young jako Song Eun Jo
Seo Woo jako Goo Hyo Sun
Chun Jung Myung jako Hong Ki Hoon
Taecyeon jako Han Jung Woo

"Novodobá adaptace pohádkové popelky. Goo Hyo Sun všichni milují až na její nevlastní sestru Eun Jo, která má temnou minulost a bojuje s tím, že její matka se začne starat o Hyo Sun více než o ní."

Takhle zní 'oficiální' text, který najdete skoro všude. Podle mě ale dává (alespoň ze začátku) mylnou představu o celém dramatu. Časem vám ale dojde, že je to docela pravda. Přesto napíšu něco o ději i já (takže když spojíte to nahoře a to dole, myslím, že to bude dávat lepší smysl.)

Song Eun Jo bydlí se svojí matkou Song Kang Sook u jejího opileckého přítele pana Janga, který jeí matku v jednom kuse bije. Proto Eun Jo po jejich další rvačce, sbalí sobě i matce věci (a taky drahý prsten pana Janga) a společně utečou. Problém je v tom, že pan Jang si zřejmě prstenu velmi cenil a proto posílá bandu gangsterů, aby Eun Jo a Kang Sook dostali. Tak se strhne honička ve vlaku. Díky bohu jsou právě ve vlaku studenti ze střední školy. Eun Jo na poslední chvíli schová prsten u Goo Hyo Sun, vezme si její kontaktní údaje a je dopadena a odvádějí jí i matku zpět k panu Jangovi.
A kdo že je vlastně Goo Hyo Sun? Roztomilá, hodná a taky trochu hloupá dcerunka Goo Dae Suna, který je vlastník menší továrny na rýžové víno. Ačkoliv je taťka přísný, Hyo Sun dostane vše, co jí na očích vidí. Matka jí umřela již před několika lety a ona touží po pohlazení ženy, kterou by mohla nazvat svojí matkou.
Mezitím se Kang Sook vydává za Hyo Sun pro prsten, zatímco Eun Jo zůstává u pana Janga. Jenže Hyo Sun onen prsten ztratila, a tak se snaží získat čas tím, že zve Kang Sook k ní domů. Nakonec Kang Sook skončí oblečená ve starých šatech HyoSuniny matky a v Hyo Sun se znovu objevuje její touha po matce. Kang Sook vycítí svojí šanci (na lepší život) a začne se k HyoSun chovat skoro jako její matka. Taťka je šťastný, protože Hyo Sun je šťastná, a pomalu se zamilovává do Kang Sook a žádá jí, aby s nimi zůstala déle a Kang Sook nabídku přjímá.
Eun Jo je v té době už smířená s tím, že jí matka opustila. Pro ní to ani není taková rána, jak bychom čekali. Život s matkou jí dělal jen potíže a na tuhle šanci čekala už dlouho. Tak udělá dost jídla, aby pan Jang a Jung Woo - tlustý chlapec, který žije u Janga - mohli vyžít 3 měsíce, vezme si svoje věčně sbalené věci a odchází vstříc novým a lepším zítřkům.. Jenže v té době je už Kang Sook natolik zabydlená u Hyo Sun, že taťka posílá auto pro Eun Jo, aby jí přivezl domů.
Tak se Eun Jo dostává do svého nového domu...
Tam je Eun Jo velmi vstřícně přivítána (hlavně Hyo Sun, která si vždycky přála sestru). Problém je v tom, že Eun Jo ví, že Kang Sook je milá k taťkovi a HyoSun jen proto, že mají peníze a dům, a tak jen čeká, kdy budou zase vyhozeny na ulici, jako to bylo vždycky. Kvůli tomu se nechce na nikoho vázat. Navíc jí bolí, že se Kang Sook stará o Hyo Sun tak, jak se o ní nikdy nestarala. I taťka si všímá toho, jak rozdílné je chování Kang Sook k Eun Jo, a tak jí (Eun Jo) nabídne oporu a pomoc. Ta ji nakonec přijme a začne dohánět to, co nikdy za svůj kočovný život pořádně neměla - školu. Také potkává Ki Hoona - mladého (a milého a hezkého a úžasného) pracovníka v taťkově továrně, který jí pomáhá s učením a který se stává jejím přítelem...
A pak Time Skip - 8 let později začíná příběh plný lásky, nenávisti, slz a intrik.
*~*~*~*

Girl's Generation (SNSD) - Mr. Taxi

30. května 2011 v 16:18 | Miwako |  Asian Music
Už jsem dlouho nepřidala žádnou hudbu (vlastně jsem dlouho nepřidala nic 'normálního').
Tentokrát bylo vážně těžké vybrat, co sem hodit. B2ST měli minulý týden comeback, písničku Don't cry od Bom poslouchám od tý doby, co vyšla, Rainbow už přestaly vystupovat s jejich To Me a já jsem se nad tím ještě ani nestihla rozplývat a do toho debutují nové a nové skupiny, které mají víceméně vlezlé písničky (Block B; A Pink). Co vybrat..?

Nakonec padl los právě na SNSD (= Girl's generation). (Pro ty co nevědí: SNSD je devítičlenná jihokorejská dívčí skupina a v Koreji patří mezi nejoblíbenější.) Holky docela úspěšně expandují do Japonska a zhruba před měsícem vydaly nový japonský singl. Kromě japonské předělávky písničky Run devil run (vážně nechápu, proč vždycky ty písničky přezpívávají do jap.. Vždycky to zní tak blbě jinak. Nemám ráda tohle přezpívávání z korejštiny do japonštiny a naopak. Písničky tím ztrácí své kouzlo).
No, každopádně, společně s RDR vydaly i novou písničku a to Mr. Taxi. Řeknu vám na rovinu, že nejsem S♥ne (= fanoušek SNSD), ale jejich písničky jsou docela líbivé a choreografie tak lehce zapamatovatelné, že stačí pár poslechnutí (/zkouknutí vystoupení) a pak se přistihnete, jak jdete po ulici a prozpěvujete si Hoot nebo si při fyzice broukáte Oh!.
Zpátky ale k panu taxíkovi Mr. Taxi. Není to perfektní písnička ani perfektní videoklip. Je ale neuvěřitelně chytlavá. Zase.
Videoklip se mi docela nelíbí. V "taxi oblečcích" vypadají strašně vyhuble a jejich účesy jim moc nepomáhají. Oproti tomu ty černé kombinézy jim vážně sluší. Text je.. typický SNSD text (snad víte jak to myslím). Navíc někdy mě napadají úplné kraviny, když holky zpívají (takže když Sunny hned na začátku říká "I'm so fast." vždycky mě napadne "I'm so fat.".. Pak tam člověk taky zaslechne killing spree a pak se tam najde pár dalších blbých chvilek.. Asi bych měla přestat koukat na buffalaxed versions :DD).
Co mě ale dostalo nejvíc je rozhodně choreografie (hlavně ta část při refrénu). Sice jsem úplně levá, takže ten pohyb rukama prostě neudělám, ale ten houpavý pohyb, když zpívají mr. taxi taxi taxi je.. tak chytlavý. Vážně se mi zavrtal do hlavy hned po prvním zkouknutí.. Kéž by to tak šlo i s učením ¬_¬'.

SNSD - Mr. Taxi

:]

Kusovky 161 - 170

28. května 2011 v 20:32 | Miwako |  Kusovky
Po více než půl roce přidávám kusovky. To ale neznamená jejich návrat. Jen.. mám poslední dobou divnou náladu :D..



Such a beautiful day!

21. května 2011 v 17:49 | Miwako |  (Tý)Deník
Heyyy!!
Tak už je mi zase dobře. Zapomeňte na předchozí článek (mazat ho ale nebudu, jednou se spolu u virtuálního piva zasmějem nad mojí idiocií.
Rozhodla jsem se ale, že už nebudu psát tak osobní články. Jednak proto, že to nikoho nezajímá, a také proto, že takhle napsaný to vypadá ještě asi tak tisíckrát hůř, než jak to je ve skutečnosti. (Ale stejně tomuhle prohlášení nevěříte, co?.. Já taky ne :D)

Vážně je mi už docela fajn. Ve čtvrtek jsem po tom selhání zůstala doma (na rekonvalescenci *haha*). A v pátek byl fajn den. Měli jsme skvělý rozvrh (jen 3 hodiny), měla jsem skvělý oběd (palačinky *ňom ňom ňom*) a tak celkově mi bylo líp (i když mi ráno nešly učesat vlasy a musela jsem si vzít gumičky, které naprosto neladily s mým tričkem, palačinky byly docela hnusné a na tělocviku jsme skákaly do písku).
(Teď ale přejděme k tématům, o kterých jsem chtěla psát už docela dávno, ale místo toho jsem vždycky zveřejnila emo články :DD)...

Nastalo mi období knížek (možná jste si toho všimli. Čas od času se něčeho chytnu a ty ostatní zájmy úplně odstrčím. Měla jsem období doramat, anime, mangy, hraní her na facebooku.. Ono se to v nepravidelných intervalech vrací :D.). Začalo to, když jsem si vzpomněla, že jsem si zapomněla koupit 3 díl Hunger Games. Pak jsem se dostala k blogům o knihách a pak už to se mnou šlo z kopce :D. A tak jsem udělala plánovanou výpravu do knihkupectví. Jaké bylo mé zklamání, když v mých oblíbených knihkupectvích neměli požadované knihy. Proto jsem si je objednala přes internet. Tentokrát ale doprava trvala déle (5 dní), než obyčejně. (málem jsem při čekání přišla o rozum :D) Nakonec knížky dorazily (a věděli jste, že vám Česká pošta zavolá a řekne, kdy vám přijde balík? úžasný :D).
Také jsem začala stálkovat knižní blogy (většinou o YA literatuře), takže koho by to zajímalo, zaktualizovala jsem odkazy v Oblíbených a rozšířila je o další sbírku bložínků a webů ^^. Co se týče těch knižních blogů, brzy se tu objeví pár odkazů na různé Giveaways (kterých se budu účastnit - dostávají se za to extra vstupy :D).

Mimo jiné jsem začala uvažovat o elektronické čtečce. Ještě to musim pořádně promyslet a prokonzultovat s rodinou, ale myslím, že bych nakonec mohla pod stromečkem najít třeba tohohle broučka. Jak ale říkám, musím to ještě promyslet, ale myslím, že by se to vyplatilo. Stáhnout se dá leccos, ale nejsem zrovna příznivce čtení na monitoru (ale nic jinýho mi taky nezbývá, že..). Na druhou stranu jsou knihy jediná věc, u kterých 100% ctím copyright (na rozdíl od filmů, písniček, fotek a dalších věcí, které se dají "ukrást"). I tak to ale vyjde levněji (vzhledem k tomu, že chci číst každou druhou knížku co vyjde, tak se to možná i vyplatí).
Ale letos jsem si plánovala říct Ježíškovi o noťas, tak ještě uvidíme (ale čtečka je taky přenosná a taky se s ní dá jít na internet a navíc by z ní neměly tolik bolet oči.. 1:0 pro čtečku :D).
Ale máte někdo se čtečkama vlastní zkušenost? Možná bych měla pár otázek :).

Slibuju, že tohle je už poslední odstavec o něčem co má něco společnýho s knížkama. Začal se točit první díl Hunger games. My, jakožto fanoušci jsme byli tak trochu nervózní, protože hlavní hrdinku - Katniss - má hrát sexy blondýnka Jennifer Lawrence. No nakonec nám padl kámen ze srdce, protože na promo fotkách Jvypadá Jenn jako opravdická Katniss (jak málo stačí ke štěstí... Obarvit vlasy, kontaktní čočky, tmavší kůže -> pár návštěv solárka ?, cop, bunda, luk a šípy a v neposlední řadě sponka s reprodrozdem). *YÉÉY* Teď už jen fotky Peety a Galea a můžu být v klidu ;). (Navíc je Jenn vážně milá a vtipná a vypadá to, že svou úlohu zvládne pořádně.. - podívejte se třeba na video z show Davida Lettermana, kde vysvětluje (okolo 4:14), že HG není další film o upírech :))
No.. tak to bychom měli :D.. Teď si dovolím (ostatně jako obvykle) postěžovat na téma škola. Jak jistě víte, jsou maturity. Pro maturanty zdroj stresu a.. stresu, pro nás ostatní zdroj volna. A tak jsme všichni počítali s tím, že nebudeme mít francouzštinu celých 14 dní. A hádejte co? No ano, máme jí v pondělí. Nic neumim, doma nemám sešity ani učebnice ani nic (a to ještě ke všemu máme úkoly na moodlu - online testy na procvičování, fakt blbost -. Bez sešitu to nedám T-T)
No jo. Podělaná škola. Tenhle rok to nějak dodělám, ale příště.. Příště vám ukážu, kdo je tady geniální (a napovím vám, vy to nejste *MWAHAHAHA!*).

Taky u vás pořád tak hnusně?.. Chvilku svítí sluníčko a chvilku prší. Nebudu zastírat, že se mi to docela líbí. Vystihuje to mou náladu.
Teď už jen pár perliček na závěr: Včéra jsem dočetla svojí oblíbenou manhwu.. Vážně mě to tak dojalo (už se sakra musím odhodlat a napsat na to "recenzi".. Mám jí rozepsanou asi už rok a ještě jsem se nedostala k tomu, abych jí dodělala).
Dneska má být konec světa. Asi bychom si měli jít všichni někam užít. Máme na to výmluvu :DD.
Radši už budu končit, plácám nesmysly :D
Yo!

Nechte mě..

18. května 2011 v 19:42 | Miwako |  (Tý)Deník
Nečtěte to.. Myslím to vážně!
A nebo.. si dělejte co chcete, stejně tu na mně nezáleží...
... (Dnes bez pozdravu)..
Nezdá se vám, že poslední dobou přibýbývají jen články, co jsou tak trochu EMO? Mně jo.. A tenhle měl být jiný. Ještě ráno měl být o tom, jak je mi už dobře, že bolest srdce a duše už přešla a že mě bolí jenom dásně (i když tentokrát je to mnohonásobně lepší než kdysi, protože dnes mě bolí jen levá strana, takže jíst můžu ^^). Měl mít také optimistický název a celý se měl nést v optimistickém duchu. Měla jsem vám vyprávět, jak je venku hezky, jak dělám dobré skutky a že mi to dělá dobře. Jak nikdo z mých spolužáků nedokáže ocenit, když to učitelce na matiku sluší (v rámci možností, samozřejmě) a že jsou všichni úplně bez vkusu.
Odpoledne jsem k tomu všemu přidala ještě naříkání nad debilním rozvrhem a o tom, že stále nemáme projekt na UV. .. A v ideálním světě bych vám teď psala o tom, jak už máme projekt na UV skoro udělanej, jak mám ráda svojí mámu, protože mi koupila sluneční brýle a udělala mi jahodovej koktejl. Jenže.. Tohle není ideální svět, a tak tu teď sedím a snažím se neronit slzy smutku do půllitru jahodového koktejlu. Zase. A proč..? Protože.. jsem naivní blbka. Zase.
Tohle je totiž chvíle, kdy nebrečim nad tím, co se mi stalo, ale nad sebou.
Jak se může člověk tak rychle změnit? Vždyť to přece nejde! Tak proč jsem dnes úplně jiný člověk než ten, co sem psal před rokem?

Jsem prostě naivní a příliš hodná a využívají toho lidé, kteří si to prostě nezaslouží. Třeba moje takzvaný kamarádky. V jednu chvíli (no dobrá, jedna chvíle je možná moc krátký interval..) jsem na ně milá a hodná (teda.. v rámci možností, samozřejmě) a hned potom mě shazují a vysmívají se mi... Řeknu, že v tom novém italském zmrzlinovém stánku prodávají dobrou zmrzlinu a že kluk, co je prodává je docela hezký a pak mi celý den předhazují, jak ho děsně miluju... Krávy.
Řeknu naprosto nedvojsmyslnou větu a hned je ze mně perverzák a předhazují mi to celý zbytek dne. Krávy.
Řeknu něco a ony z toho udělají naprostý opak a pak mi to celý zbytek dne předhazují. Krávy!
Neřeknu nic.. a ony spustí půlhodinový monolog na téma "Co ti zase je?" a "Ty s náma vůbec nemluvíš!".. Nechte mě už sakra bejt, krávy!
No mám tohle já zapotřebí?. Nemám (navíc jsem si pročítala posledních pár článků a právě oni/ony byly jedním z mnoha zdrojů mého splínu). A tak jsem se rozhodla. Až skončí všechno co s nima musím vyřídit (školní projekty a tak), tak částečně omezím komunikaci s nimi (nebo se na ně přestanu tolik vázat) a třeba se začnu bavit více s lidmi, kteří mě nebudou v každé druhé větě urážet.. Ve třídě je jich dalších 30, třeba tam někoho najdu... A když ne, tak se svět nezboří, být sama přežiju, ostatně tak jako vždycky...

Takže neoficiálně prohlašuji, že tohle je (snad) poslední emo článek v tomto období a už bude jenom líp! (ale teď si pustím do sluchátek pořádně nahlas nějaký ukřičený písničky a odpálim si hlavu. Alespoň budu moci svést tu bolest právě na tu hudbu a ne na sebe. Protože dneska můžu.)
Naivka..
EDIT: (Těsně před odesláním článku)
Viděla jsem fotky na projekt. Je to fail. Je to nejfailovatější fail, jaký kdy failoval tenhle svět. Je to EPIC FAIL napsaný čtyřmetrovými písmeny. Je to fail tisíciletí. Je to fail vytetovaný na čele Usámy bin Ládina. Fail, který se zapíše do dějin i našich srdcí...Vážení, je to.. konec... T-T

Hunger Games - Suzanne Collinsová

15. května 2011 v 13:19 | Miwako |  Knihovnička
V psaní recenzí nejsem moc dobrá a v psaní recenzí na knihy jsem přímo příšerná. Většinou se to totiž neobejde bez převyprávění celého příběhu nebo naopak chabým nastíněním příběhu. Přesto jsem se rozhodla, že to napíšu, protože na tuhle sérii chci mít tady nějakou památku. (A budu se snažit, abych to nenapsala hrozně ;))
Vysoce spoileroidní, ale ty nejhorší spoilerové zločiny (= jména zemřelých) budu dávat do neprůhledného písma. <Asi takhle.> (stačí, když to místo označíte, jako byste ho chtěli zkopírovat ^^).. To abyste na mě nesváděli, že jsem vám zkazila překvapení. :)

Hunger Games - Suzanne Collinsová

Aréna smrti (ang. název: Hunger Games)
Počet stran: 328
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Je mi 16 a žiji ve 12. kraji. Do teď jsem měla klidný život. A teď se to má změnit.

Den sklizně. Den, kterého se bojí děti ve věku 12-18 let v celém Panemu. Dnes se rozhodne, jestli můžete v klidu přežívat další rok a nebo se dostanete do boje o život v Hladových hrách. I Katniss Everdeenová se bojí. A letos víc než obvykle. Tentokrát totiž do osudí, ze kterého se losují jména dvou nešťastníků, dostává i jméno její sestry. Pravděpodobnost jí ale nahrává do karet, možnost, že by vylosovali malou Primulku je přece mizivá. Je tak malá, jako by ani nebyla. Jenže stane se a Prim je přeci jen vylosována. Katniss ví, že její sestřička by nepřežila ani úvodní řež, a tak se nabízí jako dobrovolník. Spolu s ní se do arény podívá Peeta Mellark, kluk který Katniss zachránil v minulosti život a který ji miluje. Ale vítěz může být jen jeden. Nebo ne...?

První kniha série otevírá dveře do světa, který je s trochu fantazie velmi uvěřitelný.
Četla se velmi dobře a možná tomu napomáhalo i to, že to bylo vyprávěné v Ich-formě a v přítomném čase (i když spíš než formou to bylo díky hrdince). Katniss je neobyčejně silná a sympatická hlavní postava a i když není nejbystřejší (některé věci vám dojdou dřív než jí) vzhledem k okolnostem je snadné jí to odpustit. Naproti tomu je Peeta rozkošný a k zulíbání skvělý charakter, který si prostě zamilujete ♥.
Už v první kapitole vám dojde, že tohle bude po celou sérii neobvykle krvavý příběh a poslední kapitoly to jen potvrdí.
Na druhou stranu mi ale vadí, že nevidíme reakce ostatních lidí mimo hry na dění (já vím, je to z Katnisina pohledu, ale copak tam nemohli nějak narvat reakce z 12. kraje?). To ale snad uvidíme ve filmu, takže si nebudu moc stěžovat :).
Čím víc čtete a užíváte si, jak se Katniss snaží zabít ostatních 23 splátců přežít, dochází vám, že jste(/společnost je) zvrácení, což byl asi jeden ze záměrů knihy. Přidáte-li k tomu ještě bezmocnost lidí ve všech krajích, vzejde vám z toho docela depresivní příběh, o kterém musíte přemýšlet po celou dobu čtení. (Přesto je samotná hra moje nejoblíbenější část celé knihy.)
↓↓↓

LMFAO - Party Rock Anthem ft. Lauren Bennett, GoonRock

14. května 2011 v 20:19 | Miwako |  Music
Dneska jsem celý den četla... Knížky jsou asi fakt zlo :D

Duo LMFAO můžete znát díky jejich velmi složitým hudebním textům, úžasným lyrickým zpracováním a květnaté slovní zásobě. (= ironie ;))
Ještě pořád nevíte, kdo jsou?.. LMFAO tvoří Redfoo a SkyBlu - dva rappeři a DJ z LA. Hrají elektro hop (elektro + hiphop), což je většinou taneční hudba.
Já jsem se rozhodla, že přidám písničku Party Rock Anthem. Písnička je dobrá. Nic extraordinárního, ale líbí se (časem se na ní možná zapomene). Video je.. lepší :D.
Je natočeno jako parodie na hororový film 28 dní poté. Redfoo a SkyBlu se probudí z kómatu a Země se mezi tím proměnila na místo, kde každý tancuje (shuffluje abych byla přesná).
Ve videu se objeví Quest Crew (výherci televizní soutěže Americas best dance crew ; o nich si taky někdy řekneme :)), kteří mají na svědomí i choreografii (Quest crew ve videu poznáte díky tomu, že jsou Asiati, mají fialové vlasy a strašné modré/fialové blejskavé oblečení.. A taky jsou to přirozeně ti nejlepší tanečníci :D). Kromě nich se ve videu objeví také shufflující Ježíš, box-head, holka co shuffluje na vysokých podpatcích a několik dalších.
Na písničce s nimi spolupracuje zpěvačka Lauren Bennett, která je naprosto postradatelná a producent GoonRock.

LMFAO - Party Rock Anthem ft. Lauren Bennett, GoonRock

Every day I'm shufflin'

Kherington a Twitch - Dreaming With A Broken Heart

11. května 2011 v 18:37 | Miwako |  Videa
Zase bych se měla jít učit francouzštinu (jestli zase dostanu 4-, tak mě asi vystěhují), ale já zase nejdu... Ještě pořád je mi tak nějak na nic. A aby to nestačilo, tak mě dneska všichni vytáčejí: rodiče, spolužáci, kamarádi, imaginární kamarádi (!!), já.. Je to fakt na nic.
A tak tentokrát přidávám taneční video (taneční videa jsem chtěla přidávat už dávno, ale nějak mi na to vždycky nevyšel čas..)

So you think you can dance je původně americká taneční soutěž, ve které soutěží jednotlivci. Ze začátku je 16 soutěžících (8 žen, 8 mužů), kteří se rozdělí do náhodných dvojic (které se také časem mění). Choreografie si taneční páry nedělají sami, ale mají přiděleného choreografa. Ani taneční styly nejsou stálé a stejně jako choreografové se kolo od kola střídají. (Abych pravdu řekla, je to docela "složitý" systém na vysvětlování, ale určitě jste všichni pochopili, že to je v zásadě "každej s každým" :D).
Dnes jsem se rozhodla sem přidat video ze 4. série.
Taneční pár přezdívaný Twitchington tvořili Kherington Payne (18 let, původně tancovala Contemporary dance) a Stephen 'tWitch' Boss (25 let, původně Hip Hop). Jen tak mimochodem, Kherington jste mohli vidět v tanečním filmu Fame z roku 2009, který je sice filmově dost chabý, ale tanečně je skvělý ^^ (určitě o něm někdy napíšu). tWitch hrál například ve filmu Step up 3D. V soutěži se Kherington dostala do Top10 a tWitch byl druhý.
Tance téhle dvojice mám asi nejraději. tWitch je vážně skvělý a z Kherington úplně sálá jak si tanec užívá ^^.
Dreaming with a broken heart je písnička od Johna Mayera a je naprosto úžasná. Choreografie je známá též jako 'Bed routine' a vymyslela ji Mia Michaels. Je to contemporary dance (=současný tanec), což je druh tance, který klade důraz spíš než na choreografii na filozofii tance a přirozenost (= choreografie můžebý i naprosto improvizovaná). Vychází z baletu, moderního a postmoderního tance, ale narozdíl od nich nemá žádné základní kroky.

Kherington & Twitch (Contemporary) - Dreaming With A Broken Heart

Enjoy!

Malé upozornění ^^

9. května 2011 v 18:41 | Miwako |  (Tý)Deník
V neděli mi osoba s přezdívkou glla napsala zprávu autorovi, ve které mluvila o spřátelení (a ještě dalších věcech).
Bohužel ale nezanechala odkaz na svůj blog (kam bych se samozřejmě ráda podívala). Proto, jestli se tu ještě někdy objeví (a eventuálně přečte toto upozornění), tak bych prosila, aby mi napsala do komentářů/ zprávy autorovi odkaz na blog ^^.
A toto je také upozornění pro všechny, kteří se mi někdy odhodlají napsat SA. Já chci vědět odkud jste :)
Miwako

Knihy, knihy jo a.. ještě něco :)

7. května 2011 v 13:59 | Miwako |  (Tý)Deník

Bylo mi vyčítáno, že jsem již od soboty nic nenapsala. Poslední dobou nemám čas ani peníze náladu, ale když tak chcete, tak tady to máte... :D

Možná víte (a možná si to jen myslíte), že jsem psychicky nevyrovnaný člověk. Na okolí tak zřejmě nepůsobím, což je někdy docela špatné. Když znáte někoho, kdo je přecitlivělý či jinak citově labilní, chováte se k němu s určitou opatrností, jenže jak se chováte k lidem, jejichž "postižení" neznáte?.. Úplně normálně, krutě a bez slitování (nemyslím šikanu nebo tak. Oni klidně i normální vtípky můžou zasáhnout vaši Achillovu patu). A já jsem svým způsobem také lehce "postižená" přecitlivělostí a dalšími podobnými věcmi. A vzhledem k tomu, že většina mých kamarádů ráda přisypává zraněným zvířátkům sůl do ran (snad mi teď rozumíte) často odcházím domů/někam jinam s naprosto rozervaným srdíčkem a ztrápenou duší (:D) (někdy přemýšlím nad tím, jestli mí kamarádi jsou vlastně doopravdoví kamarádi).
A kvůli výše zmíněným věcem nemám ráda jaro (duben-květen) a přelom mezi podzimem a zimou (pozdní listopad). Teda mám, miluju atmosféru podzimu a na jaře kvetou stromy a je to všechno tak pěkné (tedy až na ty lítající kurvy hmyz), ale je to taky doba, kdy rok co rok prožívám "malý syndrom vyhoření". Ne, není to žádný nový psychologický pojem, to jsem si jen sama pojmenovala svůj problém. Ono to vlastně vypadá jako normální syndrom vyhoření, ale je menší, kratší, méně koncentrovaný. Z různých důvodů jsem prostě na pokraji svých sil. Hlavně psychických. A pokaždé, když se mi to stává je to horší a horší. Obávám se doby, kdy tahle věc ve mě dosáhne klimaxu a já se doopravdy zhroutím. Nebylo by to poprvé, kdy bych prožila rozklad sama sebe, ale až tohle příjde, bude to velké, tomu věřte... Někdy by mě zajímalo, co by mi řekl psycholog... :D
Každopádně dnes je mi lépe (už se z toho asi dostávám). I když možná je to tím, že jsme včera byli nakupovat a koupila jsem si rozkošnou kabelku, sluneční brýle a trendy šálu. Navíc jsem si vyhlídla hezké botičky (ale ještě budu muset porozmýšlet, jestli je vážně potřebuju chci) (a před týdnem jsem si koupila takovou krásnou žínku na mytí ve tvaru prasátka =3)... Člověk by nevěřil, jak málo stačí ke štěstí. :DD

Ve škole se toho moc neděje. Kromě toho, že mi vycházejí "fakt strašný známky" na vysvědčení. Teda.. dvojky. Což mě tak strašné nepřipadá, ale rodiče jsou prostě divní (nemusím to dál rozmazávat, ne? Už jsem o tom psala). Kdykoliv jen naznačím, že tentokrát to vyznamenání asi nebude, setkám se s nevraživými pohledy a kousavými poznámkami. Vážně mi ale nemusí připomínat, že jsem to pěkně podělala. To vím sama.
A taky je tady projekt na UV. AHAHAHAHAHA! (<- hysterický smích) ... Chceme fotit "život vajíčka". Náš plán byl nakreslit bílému vajíčku obličej a fotit ho tak různě, ale nikde nemají bílá vajíčka. Cože? Oni je prodávají jen o Velikonocích?.. Tak to je konec..
A před 14 dny jsem ve škole chyběla asi 3 dny. Ještě nemám dopsaný sešity. Díky bohu, že se příští týden maturuje (protože už se vidim, jak se mi to nebude chtít opisovat :D).

Vzhledem k předchozím dvěma odstavcům (i když.. to nejsou tak úplně odstavce, to jsou trochu jiný útvary) si myslím, že vážně potřebuju oddych. Dát si prázdniny, odpojit internet a vysadit na chvíli k-pop (mám ho vážně ráda, ale poslední dobou mě ta monotónnost ubíjí - jsem líná nastahovat nový písničky, začíná mi z toho poslouchání pořád stejných písniček šplouchat na maják). Jenomže jsem slabý kus (ze stáda) a svých dvou závislostí se nemůžu zbavit (to je jeden z důvodů, proč jsem ještě nezkusila cigarety/ nějaké jiné zábavičky.. Prostě bych se toho pak nedokázala zbavit). A tak se objevuje jediné řešení. Číst knížky. Narazila jsem na fajn blogy ( ..1.., ..2..), kde je dost recenzí na můj nově oblíbený žánr. Fantasy už mě pomalu přestávala bavit, ale YA (=young adult) knihy jsou ještě lepší náhradou ( i když.. Já už jsem YA četla předtím, ale teď konečně vím, co hledat :DD). Navíc mě poslední dobou zajímaly spíše knihy s dystopickým (<- naučila jsem se nový slovíčko, hustý co? >:D) a mírně romatickým tématem a to je zrovna jedno z mnoha (oblíbených) témat YA *Yééy!*. A tak si pomalu dělám v hlavě seznam knížek, které prostě musim přečíst. Připisujme to třeba mému současnému psychickému stavu či čemukoliv jinému, pravdou je, že jakmile si vzpomenu na ten seznam, tak nějak se dostanu do rauše a pak...! Mi to dojde. Minimálně polovina knih se mi nedostane do ruky a ty co přečtu budu muset narvat do svého nabytého časového rozvrhu, což bude velmi složité (víte, čtení je pro mě něco jako sport. Častokrát se mi stává, že nemůžu číst a dýchat najednou.). No uvidíme, snad nebude budoucnost taková pesimistická a já nakonec přeci jen přečtu všechny zajímavé knížky na světě, které bych přečíst chtěla (= jeden z mnoha mých životních snů :D).
V pondělí po škole prostě udělám zátah na má oblíbená knihkupectví a né že ne :D.

Před týdnem jsem si nainstalovala Gůgl Chróm. Zase. Vlastně se mi nainstaloval sám při aktualizaci něčeho, ale já jsem o tom stejně uvažovala, když už mají takovou hezkou reklamu.
No, každopádně bezprostředně po nainstalování jsem byla ohromená. Na rozdíl od Lištičky (= firefox) se nesekal každých 5 s a tak podobně. Byl tak úžasný, že jsem musela přemýšlet, proč jsem si ho kdysi dávno po zkušebním testu odinstalovala. Pak jsem to zjistila (ale možná to nebyl ten důvod z minulosti). Google Chrome prostě nepozná hangul/kanji. A to je prostě překážka (a hlavně pro mě :DD). Chróma si ale stejně ponechám (protože je vážně docela rychlý), ale to rozhodně to nebude můj hlavní prohlížeč ^^ (lištička nemá problémy zobrazit hangul :)).

○ A už mám konečně zaplacený advík (= jsem napsaná na seznamu). Docela se mi ulevilo. Vážně by mě naštvalo, kdyby ta pětistovka zůstala někde viset ^^..
○ Zapomněla jsem říct, že jsem ostříhaná. Už asi měsíc. Sice to mám jen zkrácený, ale stejně mě ta kadeřnice naštvala. Úplně to podělala :DD.
○ (Asi vám došlo, že nadpis je z větší části nesouvisející. Mě to došlo až po odeslání článku, tak už to nebudu měnit (protože url by zůstala se starým nadpisem)).

Takže.. Vzhůru do nekonečna a ještě dál!