Hunger Games - Suzanne Collinsová

15. května 2011 v 13:19 | Miwako |  Knihovnička
V psaní recenzí nejsem moc dobrá a v psaní recenzí na knihy jsem přímo příšerná. Většinou se to totiž neobejde bez převyprávění celého příběhu nebo naopak chabým nastíněním příběhu. Přesto jsem se rozhodla, že to napíšu, protože na tuhle sérii chci mít tady nějakou památku. (A budu se snažit, abych to nenapsala hrozně ;))
Vysoce spoileroidní, ale ty nejhorší spoilerové zločiny (= jména zemřelých) budu dávat do neprůhledného písma. <Asi takhle.> (stačí, když to místo označíte, jako byste ho chtěli zkopírovat ^^).. To abyste na mě nesváděli, že jsem vám zkazila překvapení. :)

Hunger Games - Suzanne Collinsová

Aréna smrti (ang. název: Hunger Games)
Počet stran: 328
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Je mi 16 a žiji ve 12. kraji. Do teď jsem měla klidný život. A teď se to má změnit.

Den sklizně. Den, kterého se bojí děti ve věku 12-18 let v celém Panemu. Dnes se rozhodne, jestli můžete v klidu přežívat další rok a nebo se dostanete do boje o život v Hladových hrách. I Katniss Everdeenová se bojí. A letos víc než obvykle. Tentokrát totiž do osudí, ze kterého se losují jména dvou nešťastníků, dostává i jméno její sestry. Pravděpodobnost jí ale nahrává do karet, možnost, že by vylosovali malou Primulku je přece mizivá. Je tak malá, jako by ani nebyla. Jenže stane se a Prim je přeci jen vylosována. Katniss ví, že její sestřička by nepřežila ani úvodní řež, a tak se nabízí jako dobrovolník. Spolu s ní se do arény podívá Peeta Mellark, kluk který Katniss zachránil v minulosti život a který ji miluje. Ale vítěz může být jen jeden. Nebo ne...?

První kniha série otevírá dveře do světa, který je s trochu fantazie velmi uvěřitelný.
Četla se velmi dobře a možná tomu napomáhalo i to, že to bylo vyprávěné v Ich-formě a v přítomném čase (i když spíš než formou to bylo díky hrdince). Katniss je neobyčejně silná a sympatická hlavní postava a i když není nejbystřejší (některé věci vám dojdou dřív než jí) vzhledem k okolnostem je snadné jí to odpustit. Naproti tomu je Peeta rozkošný a k zulíbání skvělý charakter, který si prostě zamilujete ♥.
Už v první kapitole vám dojde, že tohle bude po celou sérii neobvykle krvavý příběh a poslední kapitoly to jen potvrdí.
Na druhou stranu mi ale vadí, že nevidíme reakce ostatních lidí mimo hry na dění (já vím, je to z Katnisina pohledu, ale copak tam nemohli nějak narvat reakce z 12. kraje?). To ale snad uvidíme ve filmu, takže si nebudu moc stěžovat :).
Čím víc čtete a užíváte si, jak se Katniss snaží zabít ostatních 23 splátců přežít, dochází vám, že jste(/společnost je) zvrácení, což byl asi jeden ze záměrů knihy. Přidáte-li k tomu ještě bezmocnost lidí ve všech krajích, vzejde vám z toho docela depresivní příběh, o kterém musíte přemýšlet po celou dobu čtení. (Přesto je samotná hra moje nejoblíbenější část celé knihy.)
↓↓↓

Vražedná pomsta (Catching Fire)
Počet stran: 335
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Přelstila jsem Kapitol a přežila jsem Hladové hry. A ten se mi teď mstí.

Přechytračením Kapitolu hry pro Katniss nekončí. Spíš se dá říct, že teprve začínají a jí dochází, že teprve teď to bude opravdové peklo. Musí s Peetou absolvovat turné vítězů a pak každý rok vytrénovat dvě děti z kraje a poslat je na smrt. Skvělá vyhlídka do budoucnosti. Navíc jí její nejnovější nepřítel v podobě prezidenta Snowa donutí, aby nějak uklidnila bouřící se kraje, a tak nebohou Katniss nenapadá nic jiného, než že se zasnoubí s Peetou.. A pak přichází 75. ročník hladových her. Čtvrtohry. Ty se vyznačují změnou pravidel. V prvních čtvrtohrách se splátci vybírali všelidovým hlasováním, ve druhých čtvrtohrách bylo splátců 2x víc.. a tentokrát se do arény vrací vítězové. Katniss nemá na vybranou, protože je jedinou ženou z 12 kraje, která hry vyhrála. Nakonec ji tam znovu doprovází Peeta.
V přípavném středisku se setkáváme s dalšími výherci Hladových her. Tedy hlavně s Finnickem (Největší sexoš v historii literatury a má další platonická láska.*rawr!* :DD)...
Dostáváme se do arény. Jenže tentokrát to bude jiné. Už tam nebude 24 (ustrašených) dětí. Bude tam 24 splátců, kteří tam už byli. Kteří už zabili a přežili. A zřejmě proto je aréna ještě děsivější než obvykle. Ale.. něco tady nehraje.

Druhá kniha je v lecčem jiná. To dokazuje hlavně fakt, že mě nejvíc bavila příprava na hry (která mě v první knize moc nezaujala). A tentokrát se nedějí děsivé věci jen v aréně, ale i mimo ní. Umírá hodně lidí a to i ti, které si oblíbíme <Cinna, Maggs, Plev, Zrnka a další >.
Navíc se dozvídáme něco o 13. kraji a kniha má několik překvapivých zvratů (nicméně něco nám dojde o 150 stránek dřív než Katniss, což je zrovna v tomto případě trochu škoda). Celkově k ní nemám moc co říct. Vražedná pomsta funguje spíše jako přemostění do velkého finále. Bavila mě, ale nevyrovná se jedničce.

Síla vzdoru (Mockingbird)
Počet stran: 340
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.

Katniss je ve třináctce. Super. Peeta je v Kapitolu. Už-ne-zas-tak-moc-super. A válka už dávno není jen snem. Jenže je to těžší, než si Katniss představovala. Dvanáctka už není a přežila sotva tisícovka Katnissiných sousedů. Třináctka je mnohem disciplinovanější než si dokážete přestavit, ale alespoň je tam bezpečno a Katnissin úděl ještě neskončil (ačkoliv by si to ona sama moc přála).
Vzhledem k tomu, že prvních dvou třetinách knihy všechny hlavní (a některé vedlejší) postavy balancují na hranici mezi šílenstvím a labilitou (přičemž některým se zdárně daří obojí) to ale probíhá vcelku poklidně.
Druhá třetina. Katniss přijímá roli Reprodrozda. Jako by také měla jinou možnost na výběr. A Peeta je ve třináctce. Je jiný, ale živý. Zároveň Katniss točí propagandistické reklamy a kraje se sjednocují a připravují se na boj o Kapitol.
Nechť 76. ročník Hladových her započne!
Třetí třetina. Boj. Jenže jiný, než boje v předchozích dílech. Tohle už není aréna se stromy a kameny. Tohle už není aréna s dvanácti lokacemi. Tohle je Kapitol. Ta nejstrašnější aréna, kterou jste kdy viděli. Oproti arénám v oficiálních Hrách je tohle mnohem děsivější. Už se nebojuje luky, šípy a meči. Na řadu přichází palné zbraně, obří mlýnky na maso lidi a věci, které se bojíte si byť jen představit. A umírá se ve velkém. "Masakr" v 7 díle Harryho Pottera je oproti tomuhle procházka růžovým sadem. <Madge, Boggs, Finnick, Prim. A ostatní. Mrtví.>

Byla jsem připravena na to, že budu brečet, ale i přes úmrtí mých oblíbených postav jsem pořád byla (v rámci mezí) v pořádku. Už jsem přemýšlela nad tím, jestli nejsem bezcitná, jenže pak přišel konec. Posledních 30 stránek a já brečela snad neustále. Bylo to strašné a svým zvrhlým způsobem krásné. Celou dobu jsem čekala až Katniss udělá to, po čem toužila <Zabije Snowa> a pak..! Udělala něco <ne, tohle vám neprozradím>, po čem jsem toužila já. Šikovná holka ^^.
Síla vzdoru je proti prvním dvěma knihám méně předvídatelná, což je v podstatě dobře (,ale nemáte čas se psychicky připravit na různé události) a má (strašně) rychlý spád. Nelíbí se mi ale překlad názvu. Půvovodní název - Mockingbird (=reprodrozd)- by se k tomu možná hodil lépe, ale nebuďme vybíraví..
V knize nám Collinsová konečně ukázala "pravý Panem". V prvních dvou dílech jsem Panem vnímala spíš jako zaostalý post-apokalyptický svět, s pouze malou památkou na technologický rozmach z 21. století, ve třetí knize mi ale došlo, že Panem Kapitol není zas tak úplně zaostalý a bez prostředků, jak se zdálo. Bylo to.. Děsivé. Válka (boje) vypadaly velmi realisticky a chvílemi se dalo jen těžko uvěřit, že nejde o nějaký válečný román.
S knihou jsem spokojená. Naplnila mě, ale zároveň šíleně rozpoltila. Myslím, že jsem se na ní neměla tolik těšit, alespoň by mě pak tolik nedojala. Na rozdíl od předchozích dílů ale nemám přesné místo, které bych označila za mou oblíbenou část příběhu. Asi si to budu muset nechat uležet v hlavě. Ale mám dva závažné problémy. Bylo tam žalostně málo Finnicka a Peety. A když už tam byli, tak se jim dělo něco.. nepěkného. (Alespoň že Hurikán měl dostatek svého screen timeu, tím je Collinsové částečně odpuštěno). . . . A konec rozhodně není Happy End.

Hunger games. Legendární série, kterou si musíte přečíst. Musíte.

PS.: Asi jsem to napsala přesně tak, jak jsem nechtěla, ale.. no a co! :D (možná mě časem chytne múza a já to přepíšu ^^).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama