Červenec 2011

Balímé! ^^

27. července 2011 v 14:25 | Miwako |  (Tý)Deník
... aneb dny předAdvíkovské.
Yohó! (Ne)Pravidelný článek na téma balení batohu & rvačka s mámou je tu~! ♥

Nejprve ale malé oznámení. Na blogu Syki právě probíhá absolventská soutěž o knihu Odstíny života, takže kdo by si rád zasoutěžil má možnost. K té příležitosti se v menu objeví button na její stránky (neb jsem tvor soutěživý a za umístění buttonu je vstup navíc ^^).

*přichází obsáhlý odstavec, ve kterém si stěžuju na rodiče*
Teď už ale zpátky k hlavnímu tématu. Jistě všichni víte, jaká dramata probíhají u mě doma, když odjíždím kamkoliv na jakkoliv dlouho. Tentokrát to je ale jiné. Zatraceně jiné. Máma je snad na pokraji šílenství. V jednom kuse řve, vrčí, dělá divné zvuky, nebaví se se mnou, citově mě vydírá, prosí abych nejezdíla a v neposlední řadě nespolupracuje. Nezazlívám jí, že se o mě bojí nebo že mě má ráda, ale tohle přesahuje únosnou mez. Je to naprosto neuvěřitelné, že se chová takhle. Nechápu, proč se nervovala už týden před mým odjezdem (podle mého si to dělá horší než to ve skutečnosti je). Do té doby se totiž rodiče o tenhle výlet moc nezajímali. Vlastně vůbec... A teď? Táta se pořád nezajímá (teda zajímá, ale on je alespoň v klidu) a máma.. její chování jsem již popsala výše. Navíc se mě pořád ptá, jestli jí mám ráda, jestli do tý Prahy fakt jedu a tak podobně. Klasická ukázka našeho rozhovoru:
*potřebuju proplatit peníze za věci, co jsem koupila v Tescu*
Máma: máš mě ráda?
Já: Jo..
M: A pojedeš do Prahy?
J: *pohled*
M: Tak ti to nezaplatim.
(Vážně mi to zatim neproplatila). V tu chvíli jsme se musela držet, abych nevydala divný zvuk a neskočila jí po krku. Vlastně jsem se musela neuvěřitelně ovládat, abych nepráskla s dveřmi (protože to by mělo asi stejné následky, jako kdybych na ní začala řvát). Prvních pár dní, co něco podobného dělala (a věřte, že ona to umí aplikovat na jakoukoliv věc), mi to zas tak nevadilo. Máma se většinou rychle srovná s mými rozmary, ale tentokrát ne. Teď to jen přecházím mlčením a pohledem (ti co mě znají mají možná čest vědět, jak je pohled ošklivý).
Jestli se kvůli ní budu na Advíku cítit provinile a nebudu si to užívat, tak na ní budu vrhat pohled i po příjezdu domů. A navíc, jako by toho nebylo málo, v úterý odjíždíme na týden k babičce, kde je zase rodinný sjezd. Paráda..
*právě jste dočetli tu otravnou a nic neříkající část, kterou jsem si nemohla odpustit*
Tentokrát ale balení není tak jednoduché jako vždycky. Nemám tušení, co si s sebou vzít. Venku je tak blbý počasí, že nemám tušení, co se mi bude hodit. Však víte, není ani teplo ani zima, což v mém případě znamená, že v poledne bych doma byla v kraťasech a odpoledne v zimní bundě (včera jsem byla venku pár minut -přecházela jsem z paneláku do paneláku- a pak jsem se do večera nemohla zahřát). No co, snad to nějak vyřeším. Další dilema představuje výběr kabelky. Potřebuju příruční zavazadlo (ano, batoh je ideální volba ale tak nějak ho nemám kam dát). Původně jsem si chtěla vzít tu malou Oh-so-awesome kabelku (do které se vejdou jen papírové kapesníčky, mobil a peněženka), ale najednou mám moc věcí, které do kabelky potřebuju nacpat a já nevím, kterou vybrat. Nakonec po dlouhém přemýšlení jsem vybrala jednu. Tmavě zelenou. K ničemu se nehodí, ale má vhodný tvar a velikost.
A musím se pochlubit. Beru si s sebou skvělou karimatku (kterou mi máma půjčila v záchvatu přátelskosti). Je tak báječná. Když si na ní stoupnete, je to jako byste stáli v nebi. JAKO V NEBI ♥!
Jinak dneska jsem byla na nádraží, abych si koupila lístek na vlak. Ano, den před odjezdem. Je to preventivní opatření. Vlakem jsem nejela bazilión let (a je to poprvé, co jedu sama - což mě přivádí na myšlenku, že Honzíkova cesta je pěknej výmysl. Jsem z toho na švestku už teď). Nechce se mi jet ve čtvrtek na nádro o půl hodiny dřív (pro případ, že by byla obrovská fronta) a už se vidím, jak si s návalem paniky a adrenalinu (mimochodem děsivá, ale u mě častá kombinace), kupuju lístek. Ne děkuji. Raději jsem šla dnes s Erikou (která věrně snáší veškeré mé stěžování si na balení, mámu a tak podobně).
Na Advík si samozřejmě beru foťák, takže bude "všechno" zdokumentované. No uvidíme, moje fotografické schopnosti jsou nulové a moje zapálení pro focení taky, ale kdo ví, třeba mě to vezme xD. Což mi připomíná, že jsem doposud nevymazala fotky z foťáku.. Což mi připomíná, že jsem neudělala asi bazilión dalších věcí. Měla bych sebou hodit a začít balit. Ale co, už se vidím, jak tam začnu něco hledat a pak mi dojde, že jsem to nechala doma, nebo (v ideálním případě) že jsem na to při balení ani nepomyslela. Navíc docela dlouho plánuji v hlavě, co si vezmu, takže teď vlastně ani nevim, co mám ve skutečnosti naházeného na hromadě věcí, které si s sebou beru.

Mimochodem, už mám internet v mobilu, což znamená, že jsem si stáhla Angry birds a.. no teď to u mě vypadá asi takhle. Na jednu stranu fandím prasátkům (protože Hey! Jsou zelený a jsou to prasátka), ale je to fakt skvělá hra, takže to těm ptákům prominu :D. A taky jsem si stáhla Alchemy. Taky docela fajn hra (na dloooouuhé zimní večery :D).

Co se týká blogu, 14 dní neočekávejte aktivitu. V pondělí možná udělám report z Advíku, ale dvou dílů letního dumání se nedočkáte (nevím, možná stihnu ten jeden napsat) a víceméně pravidelné písničkové články se zřejmě také neobjeví (i když kdo ví, možná mě teď chytne záchvat psaní článků a přednastavím toho hodně ^^').

P.S.: Jestli někdo plánuje jít na advík, tak řekněte (napište komentář - koneckonců, už mám ten internet v mobilu xD..), třeba se tam nějak nenápadně můžeme pozdravit (nejsem moc komunikativní typ, takže s cizími lidmi toho moc nenamluvím) ;).
Bááj!

Miss A - Good-bye Baby

22. července 2011 v 19:09 | Miwako |  Asian Music
Poslední dobou jsem nějaká aktivní, nezdá se vám? :DD (a taky píšu nějak rychle -a relativně bez překlepů- na klávesnici.. Ohromuji sama sebe! :DD)

Není to tak dávno, co jsem tu vychvalovala debutový single skupiny Miss A. Vlastně je to asi tak rok. Přestože do této doby vydaly teprve dvě EP a jedno CD, už patří mezi nejoblíbenější skupiny. Jsou také jedny z mála, kterým se podařilo vyhrát cenu v hudebních pořadech hned s debutovou písní. Pak se vrátily s písní Breathe, která mě osobně moc neohromila (neříkám, že se mi nelíbila, ale trochu mě zklamala). Asi měsíc před comebackem vydaly písničku Love Alone, která je v angličtině a mám pocit, že byla připravena pro show (medailové krasobruslařky) Kim Yuny.
Jestli pořád tápete, tak Miss A je jihokorejská dívčí skupina s dvěma korejskými a dvěma čínskými členkami.
Začátkem týdne měly Miss A comeback s jejich prvním CD. Zatím jsem neměla čas poslechnout si všechny písně, ale příjemně mě překvapila titulní píseň Good-Bye Baby. Tedy, abych byla upřímná, tak mě naprosto ohromila. Písnička zní vážně příjemně a přesto výrazně (řekla bych, že to není takový ten "čistý k-pop", jestli mi rozumíte). Jiin rap zní trochu divně. Jia má totiž takový divný "flow" (ahaha.. rozumíte, ne? ^^') a její rap mi zní až trochu čínsky (no.. ona je Jia z Číny takže..), ale co mně se to líbí :D. Doufám, že i tentokrát se jim podaří vyhrát nějaký hudební pořad, i když souboj s 2NE1 bude asi těžký.
MV se mi líbí, první minutu a půl je nějaká herecká část, která je doprovázena moc hezkou klavírní melodií, které se sice v samotné písni neobjevuje, ale je úžasná. Všem to ohromně sluší. Jia má konečně normální barvu vlasů a Fei teď vážně vynikla. Oblečení je fajn, hlavně pak ty červené outfity (však vy pak budete vědět ;)). Co se mi ale líbí nejvíc, jsou ty boty (hned ty první ^^).
Už jenom malá poznámka na závěr: Strašně oceňuji, že JYP (<- společnost produkující Miss A) dává na youtube videa už s anglickým překladem. Vsadím se, že to je čistě praktické, protože fanoušci pak zbytečně nenahrávají videa s angl. titulkami, která vlastně "berou" zhlédnutí oficiálnímu videu, ale která jiná společnost to tak dělá, co? :D

Miss A - Good-bye Baby
Good-bye ;)


Letní dumání (3) - Čtení knih v dětství

21. července 2011 v 18:43 | Miwako |  Na téma..
Čtvrteční prázdninové meme z dílny Abyss a Siky, jehož cílem je zamyslet se nad daným tématem.

Čtení knih v dětství

Tohle je vážně krásné téma (i když mám pocit, že k tomu nemám moc co říct). No uvidíme, jak se to během psaní článku ještě vyvine ;).

Sama jsem četla už od dětství. Tedy ostatní mi předčítali a já si prohlížela obrázky. Ale soudě podle toho, co říká rodina a kolik mám dětských knížek, mě i tohle bavilo hodně. Kniha, na kterou velmi ráda vzpomínám se jmenuje Veselá zvířátka. Kromě hezkých příběhů je plná nádherných obrázků (přiznám se: ještě se na ně sem tam podívám ^^').
První "velká kniha" byl ale Harry Potter a Vězeň z Azkabanu. Koupili jsme ji krátce poté, co jsem viděla druhý film o Harrym Potterovi. Pamatuji si, že jsem jí četla minimálně půl roku a po přečtení jsem se cítila, jako bych právě přemohla draka. Každopádně i přes tu dobu, kterou mi trvalo knížku přečíst, mě to asi vzalo, protože od té doby čtu ráda a hodně rozhodně víc než většina mých známých. Díky bohu mě v tom moji rodiče - oba nadšení čtenáři - podporovali a já jsem mohla v klidu objevovat krásy literatury.

Osobně si tedy myslím, že děti by měly být k čtení vedeny. Vím, že někdo na to prostě není stavěný a v tom případě nemá cenu ho do toho nutit (<- i přes tohle tvrzení se snažím svojí nečtecí sestřenici donutit číst ^^'), ale každý by to měl zkusit.
Zastávám názor, že čtení dítě/člověka svým způsobem vychovává a rozvíjí. Formuje představivost, trénuje porozumění textu, předkládá člověku různé pohledy na věc a také vzbuzuje různé emoce (což je na tom asi to nejkrásnější). Nezapomeňme také, že dobrá knížka vás dokáže vzít na skvělou dovolenou/ dobrodružnou výpravu a to za výrazně menší cenu, než by vás to stálo ve skutečnosti ;). Kromě těchto věcí ale učí člověka ještě jednu věc, kterou by zrovna děti měly ocenit nejvíce. Pravopis (:D). Čtení knih se mi zdá skvělým způsobem, jak si vštípit (nebo si zvyknout na) některé pravopisné jevy. Od jevů, které si člověk musí zapamatovat (mě dělalo vždy problém slovo z/stmívání ^^'), po shodu podmětu s přísudkem, to všechno se nám mimoděk dostává při čtení pod kůži. Často určuji pravopis podle toho, které y/i se mi ve slově líbí víc. A nesmíme zapomínat na slovní zásobu, která zrovna na naší (základní) škole bývala vždycky oceňována.

Jak už jsem řekla. Čtení v dětství (a v celém životě) by se mělo podporovat a to nejenom tím, že dítěti podstrčíte knížku a řekněte čti!, ale hlavně tím, že knihy budou přístupné všem, kteří o ně stojí a nebude probíhat nesmyslné zdražování :).
M.

Krásní - Scott Westerfeld (Série Oškliví - kniha druhá)

20. července 2011 v 15:59 | Miwako |  Knihovnička
Spoiler Alert!
~aneb povím i to, co nevím

Název: Krásní (angl. Pretties)
Autor: Scott Westerfeld
Délka: 275 stran

Tally je konečně krásná. Žije v New Pretty Townu, chodí denně na párty, má krásné přátele a krásnou mysl. Shay už jí dávno odpustila to, co jí i ostatním Tally udělala a obě jsou zase nejlepší kamarádky. Největší problém v Tallyině životě je, jaké si má vzít na dnešní párty šaty a jestli jí přijmou ke Krimům - jedné z mnoha skupin ve městě. Přesto ale pořád cítí, že něco není v pořádku. Něco zapomněla...
Pomůže jí až když si začne se Zanem, vůdcem Krimů a také snad jediným mladým krásným v New Pretty Townu, který tak nějak tuší, že s nimi není něco v pořádku. Od té chvíle si navzájem pomáhají, aby nežili s "krásnou mlhou na mozku", snaží se být nabuzení. A také se snaží dostat z města, jenže oba jsou neustále pod dohledem.
* * *

Něco končí...

19. července 2011 v 17:19 | Miwako |  (Tý)Deník
... a něco jiného začíná
Hey!!
Už je to devět dní, co jsem naposled psala osobní článek a od té doby se toho stalo tolik, že jsem přemýšlela, že tenhle článek rozdělím na dva o normální délce.. Ale nakonec jsem se rozhodla, že to nechám v jednom, však ono se to nějak vyvrbí ;).

Než ale úplně začnu, chci vám něco říct. Já vím, že vás asi tak nějak nezajímají moje osobní články, jako tenhle, ale možná by nebylo naškodu někdy něco okomentovat. Od posledního "pořádnějšího" komentáře uplynulo 24 dní. ARE U JOKING?! Od té doby jsem zveřejnila několik osobních, hudebních, recenzních i pseudointelektuálních článků. Normálně by mi to zas tak nevadilo, ale vidíte tu návštěvnost?!.. To mě vytáčí nejvíc. No co.. stejně teď zase jenom mluvím do větru a házím dříví hrách na zeď.

Určitě se divíte, co se teda všechno stalo. Začnu tedy nejprve s vychloubáním :D. Od osudného posledního článku, kdy jsem zabila svůj mobil, jsem si koupila nový. Zase ze svýho. Vážně nechápu, proč já si vždycky vybírám tak drahý telefony :D.. Každopádně jsem s ním spokojená, ale... den po tom, co jsem si ho koupila, přinesla máma ten starý a opravený (a to jen za pár stovek). Karma's Bitch!... No co, alespoň s ním můžu machrovat a nakonec to vypadá, že budu mít i internet v mobilu :D Každopádně jsem se rozhodla, že sem přecijen dám tu fotku, o které jsem mluvila minule ;).
Na začátku července se vrátil strejda z půlroční vojenské mise v Afghánistánu. A přivezl mi arafatku/palestinu/ten šátek, co všichni nosí. Ano, přiznám se, že do teď jsem žádný neměla. Ale teď mám a ještě ke všemu autentický z místa, kde se fakt používají *Yééy!*. (Jo, a je žlutej ^^ ♥)
Také jsem dostala hodinky na krk. Byla to taková spontánní akce, kdy jsem se jeden den prostě rozhodla, že bych je chtěla, o pár dní později jsem to jen tak mimochodem řekla mámě a o dalších pár dní jsem je měla doma. *YÉÉÉY!*

Včera jsem byla na Harrym Potterovi 7 pt. 2. Bylo to úžasné. Ne tak úžasné, jak jsem očekávala, ale rozhodně to byl epický konec. Půlhodinové bitvy o Bradavice jsem se také nedočkala, ale byla skvělá. Na mém žebříčku epických filmových bitev se nachází na druhém místě (první je bitva o Helmův Žleb - pro ní mám speciální slabost) - samotná bitva totiž nebyla tak epická (chtěla jsem vidět víc akce), ale ta atmosféra před ní (kdy všichni prováděli ta ochranná kouzla) byla úžasná. Jsem vážně trochu zklamaná, očekávala jsem, že se filmaři budou snažit zapůsobit na naše city a uvidíme boj Freda (a Percyho) a Tonksové a Lupina a Colina Creeveyho (= těch co zemřeli), ale nedočkala jsem se. Je mi to líto, protože jsem si myslela, že ve mě vzbudí velké emoce (stejně jako to bylo v knize), ale to se nestalo (a vy víte, že já jsem děsná citlivka :D) každopádně se těším až se pustím do objevování OST, abych si mohla tu atmosféru prožít znovu..
Neodpustím si malá rejpnutí k těm romantickým chvilkám, kdy po sobě Ron s Hermionou skákali (protože to vypadalo jako vystřižené z nějakého amerického slaďáku)... A pak tu byla ta scéna na bílém nádraží, (která mě málem oslepila) při které mě napadlo jediné "LOTR crossover??" Brumbál připomínal Gandalfa, Voldy zase Gluma.. *ahahaha* to bylo jen tak na okraj :D.. Malé zklamání byl i boj Bella vs. Molly. Čekala jsem něco víc.
Herci byly dobří, překvapil mě Matthew Lewis (hrál Nevilla) a i samotný Neville. Nejvíce pak Alan Rickman (=Snape), protože ten jeho flashback byl.. úžasný. Byla to asi ta nejúžasnější scéna (hned po bitvě) ve filmu (navíc viděli jste ten jeho ohoz v tom flashacku? So awesome ♥.).
Tom Felton nám během posledních několika filmů vyrostl do krásy TOM, Y U SO HANDSOME? Y?!. Od prvního záběru na něj jsem se musela držet, abych se nepřepnula do svého fangirl módu a nekníkala nad ním ve většině jeho scén (a že se mi jich zdálo sakra málo :D). Díky bohu, že v počítači schovávám několik jeho fotek, abych mohla později v klidu rozjímat ^^'' :D.
Jak říkám Tom film se mi líbil, ačkoliv je škoda toho zabitého konce. Kde bylo provolávání slávy? Potlesk? Gigantická fiesta na oslavu vítězství?.. Místo toho Harry zabil Voldyho, a všichni byli jako "Hm.. fajn, dobrá práce, jde se domů." a já byla jako WTF?! a hlavní trio pak šlo epicky postávat na most (a zlomit bezovou hůlku. Mimochodem se mi celkově nelíbilo, jak zacházeli s relikviemi smrti.).. A pak o 19 let později.. No těšila jsem se na Teddyho Lupina a on se neobjevil (:( ), nepadla ani zmínka o Nevillovi (jako učiteli bylinkářství) a tak podobně. Každopádně malému Albusi Severusovi Potterovi to zatraceně slušelo :DD.
Ale pořád se mi nechce uvěřit, že už je konec. Na Harrym jsem vyrůstala. Devět let byl částí mého života (a svým způsobem ho i změnil - kvůli němu jsem začala číst knížky) a teď je to takové divné. Mám takový prázdný pocit. Každopádně pro mě to neskončilo. Vzhledem k tomu, že jsem si ze sedmého dílu moc nepamatovala, hodlám jej přečíst ještě jednou ;). Navíc očekávám, že by mohl vyjít nějaký komplet všech filmů (a nebo alespoň poslední čtyř), protože bych si ho ráda koupila, abych si pak mohla udělat HP maraton :).
Poslední film byla ale rozhodně důstojnou tečkou za celou sérií.

O víkendu jsem byla poprvé na brigádě. Ano, za celých svých 16 let jsem ještě nikdy nedělala a řeknu vám, že udělám všechno pro to, abych už nikdy dělat nemusela. Táta pracuje v restauraci, která spadá pod golfový areál a o víkendu se konal turnaj. A já jsem myla talíře. Nemůžu říct, že by to bylo nějak namáhavý (dokonce mě to i trochu bavilo), každopádně mě z toho příšerně bolely nohy). Navíc šéfkuchař je naprostý idiot a i když nebuzeroval mě, ale někoho jiného, být s ním celý den v jedné místnosti a poslouchat ho bylo nadmíru vyčerpávající :D. Alespoň že to byl turnaj těch mladších (15 let a více :D), takže na ty kluky dalo koukat *hehe*. Vážně, za celý dva dny se tam neobjevil snad jediný hybrid a většina z nich vypadala vážně k světu *¬*. Navíc ta golfová móda není vůbec marná, kéž by takhle oblékaní chodili i normální kluci ;) Nejvíc se mi líbily boty (vypadaly trochu jako kopačky ale asi tak bazilionkrát líp) a kalhoty (šokující bylo, že měly různé barvy - červené, modré, fialové, kostkované.. a vždycky to vypadalo dobře!). Ty trička s límečkem bych možná i oželela, ale ty kalhoty. To samé se ale nedá říct o holkách. Průměrné (až obyčejné), úplně bez stylu (vůbec jim to neladilo) a ještě byly úplně vypatlaný. Ještě štěstí, že můj zájem je upřen čistě na opačné pohlaví :DD.

Jestli vás zajímá, co dělám, když nic nedělám, tak čtu a jakože hodně. A nic z toho není povinná četba. Achich ouvej.. už bych s tím měla asi začít >:(. Na ty ostatní knížky mám ale rozepsáno asi tak bazilión pět recenzí (takže se těšte).
Kromě toho se připravuji psychicky na Advík (který je mimochodem už za devět dní.. to abych začala v úterý balit věci :D). Moje máma se tváří, jakože nikam nepojedu (lol, má smůlu v dubnu s tím souhlasili a od tý doby je osud zpečetěn >:D), ale to mě tak nějak nezajímá :D.
A jen tak mimochodem, dívá se někdo z vás na Poker After Dark? Já jo a musím říct, že jsem nespokojená. Poker patří mezi mé oblíbené "sporty" a i když mi jde stejně jako krasobruslení, baví mě ho sledovat. Nechápu ale, proč jsou na Nově tak blbí komentátoři? Místo toho, aby to jednoduše přeložili (protože tam jde spíš o ty kecy, co vedou hráči) a nic nedělali, tak tam nastrčí komentátory jako u fotbalu a ti toho polovinu nepřeloží a tak. Pak se tam smějou svým osobním vtípkům, sem tam si navzájem pokecají a nakonec z nich vypadne, že tomu vůbec nerozumí. Super.
No.. tak nakonec to nebylo tak dlouhý, nemyslíte? :D
Arrivederci!

Letní dumání (2) - Hodnocení Knih

14. července 2011 v 21:56 | Miwako |  Na téma..
Čtvrteční prázdninové meme z dílny Siky a Abyss, jehož cílem je zamyslet se nad daným tématem.

Hodnocení Knih

Hodnocení, hvězdičkování, bodování, recenzování.. Všichni to děláme ať už vědomě či nevědomě. Už několikrát jsem se sama zamýšlela nad tím, podle čeho vlastně hodnotím dramata a knihy a že by vlastně bylo dobré napsat si článek s jasně vymezenými kritérii, která vysvětlí i těm náhodným návštěvníkům, jak to vlastně myslím. Postupem času mi ale došlo, že každé hodnocení je velmi subjektivní a i když se mi kniha líbí, nutně to neznamená, že jí dám pět hvězdiček.

A to mě přivedlo k další myšlence. Jak moc závisí hodnocení knihy na pocitu z ní a jejím zpracování? Myslím tím, když se vám kniha líbí (jste z ní nadšeni), ale přesto víte, že není moc originální a sem tam taky trochu pokulhává. Následně si uvědomíte, že se kniha nebude líbit velké skupině lidí, kvůli různým nedostatkům. Jak pak hodnotit takovou knihu (film, drama)? Podle pocitu z ní (= 5 bodů z 5), podle nedostatků, které si uvědomíte i přes váš pocit (= 4/5), nebo se snažit být objektivní (= 3/5) ale říct, že se vám vážně líbila a doporučit ji?
Určitě se každému z vás zamlouvá jiný způsob hodnocení a i mě teď připadá jeden z nich lepší, jenže záleží také na hodnocené věci. Když mám dilema, jak hodnotit, vždy si pokládám otázku "Zaslouží si to lepší hodnocení?" a i přesto, že se to možná zdá hloupé, odpověď se sama nabídne.

T-ara - Roly Poly

13. července 2011 v 19:49 | Miwako |  Asian Music
Yahooo! Mám nový mobil. Samsung Galaxy Ace. Nemůžu si stěžovat, je skvělý, ale bez připojení k internetu s ním můžu leda tak machrovat na ostatní :D (tse.. moji rodiče tvrdí, že když mám internet na počítači, tak že nepotřebuji do mobilu. Vůbec nerozumí mým potřebám :'D)

T-ara (sedmičlenná dívčí skupina) měla asi před 14 dny svůj comeback. EP s názvem John Travolta Wannabe obsahuje 7 skladeb. Pět z nich jsou pouze zremixované písničky z alba Temptastic. Zbývající dvě Roly Poly a I really really like you se mi vážně líbí, ale přesto jsem trochu zklamaná - mohli udělat víc nových písniček :D
Disco koncept (přesněji retro koncept z 80. let) je inspirován filmem Horečka Sobotní Noci (hraje John Travolta) a holkám docela sluší. Roly Poly se mi líbí, ale nic převratného to není. Přesto mě (jako fanouška T-ary) písnička strašně baví.
Choreografie vypadá jednoduše a skládá se ze všech známých diskotékových pohybů (přesto tak jednoduchá nebude, s kamarádkou jsme se pokoušely o ten pohyb rukou a tak trochu jsme pohořely :D). Na internetu sice hodně lidem vadí, že JiYeon je pořád uprostřed sestavy a kamera ji zabírá vždycky (a to i když nezpívá). To se mi sice zdá trochu nefér, ale JiYeon je hlavní tanečnice a navíc její znuděný výraz je.. tak neodolatelný :D..
MV má hned tři verze. Dlouhou drama verzi (12 minut) ve které hraje herečka Im Ye Jin, krátká dance (stage) verze, která je sestříhaná z té drama verze a kterou nikde nemůžu najít v nějaké lepší kvalitě a Roly Poly ver. 2, která vyšla až jedenáctého a nazvala bych ji normálním MV. Tahle verze se mi líbí asi nejvíc, ale bohužel je postižena superrychlým střihem (podobně jako to bylo u I Go crazy because of you) ale zároveň obsahuje poděkování fanouškům ze 40 zemí za to, že nahrávají na YT svoje verze choreografie a je tam i pár videí sestříháno :).

T-ara - Roly Poly (ver. 2)

I like like this, I like like that,
I like this I like that YEAH!

Letní dumání (1) - Sex v knihách pro mládež

12. července 2011 v 20:54 | Miwako |  Na téma..
Tak jsem se rozhodla. Po krátkém přemýšlení, zvážení pro a proti (což mi zabralo sotva pár sekund) jsem se rozhodla, že se přecijen přidám do prázdninového meme Letní dumání, který vymyslely Abyss a Siky. Meme by mělo vycházet každý čtvrtek, což se pokusím dodržet (s výjimkou tohohle :)) a mělo by obsahovat názory na zadané téma.

Sex v knihách pro mládež

Jak již bylo tisíckrát řečeno (a tisíckrát se jistě ještě řekne), sex je v poslední dobře všude. Televize, filmy, hudba, časopisy, společnost.. Stačí to jen pořádně číst mezi řádky a ani to někdy není zapotřebí. Nevím, jestli je to dobře či špatně, to ať posoudí někdo jiný. Mně to zas tak moc nevadí. Samozřejmě se často cítím nepatřičně, když vidím videoklip, jako tenhle nebo tenhle, ale tohle je tak běžné, že člověk prostě moc nenamítá.

Teď už ale pořádně k tématu.

Život je prase

10. července 2011 v 17:38 | Miwako |  (Tý)Deník
Život je jako prase .. Kulatý, roztomilý, růžový a je z něj dobrá slanina.

Po dlouhé době vás zdravím, milí smrtelníčci! Totiž.. už asi týden chci něco sem napsat (ano, přesně ten týden od posledního deníčkového zápisu :D). Né, že by se něco dělo, ale... však mě znáte.
Mám rozepsáno několik inteligentních článků, každopádně nevím, kdy se tu objeví. Taky přemýšlím, že bych se zapojila do meme Letní dumání - však víte, ráda dumám a ještě raději vás obtěžuji svými názory >:D.

Každopádně kdo ví, jestli se do meme zapojím a kdy vlastně dopíšu ty pseudointelektuální články. Právě teď jsem totiž propadla youtube ^^. Víte, jak je tam taková ta možnost, dělati si vlastní seznamy videí?.. Včera jsem strávila dvě hodiny nad tvoření playlistu indie a alternative rocku. Řeknu vám, že to byla fakt fuška, ale stálo to za to. A včera (vlastně už dneska, ale nebuďme detailisti) jsem dostala další nápady na playlisty, brzy se do toho pustím :DD.

Abyste si nemysleli, že sedím jen u počítače (což je tedy pravda, ale tvařme se, že jsem normální dítě mého věku a celé léto trávím s kamarády venku a zhulená), dneska jsem dočetla druhý díl Ošklivých. Více si budu plácat játra (<- miluju tohle přirovnání :DD) v recenzi. Teď jen řeknu, že je to vážně skvělý ^^. Kromě čtení taky sleduju dramata, jak jsem si slíbila. Začala jsem se koukat na Secret Garden. No.. že by mě to nějak zvlášť ohromilo se říct nedá, ale jestli přežiju těch dalších 14 dílů, tak si o tom budete moci přečíst recenzi, ale moc tomu sama nevěřím. Začátkem prázdnin taky začali vysílat Heartstrings. Hraje v něm JongHwa a Park Shin Hye.. Aww, there is too much eye -candy, if you know what I mean by it ^^'. *Ahaha* Je to skvělé (rozhodně lepší, než co jsem očekávala). Rozhodně zkuste ;).
A když už jsme u těch nových dramat. Náhodou jsem se doslechla, že by mělo být Ouran High School Host Club drama. Už tenhle měsíc. Trochu se obávám ale.. já se kvůli vám obětuji a zkusím to :DD.
A ve čtvrtek bych měla jít do kina. Na Harryho Pottera. Trochu se bojím, však je to také konec kapitoly mého života, ale z větší části ne nemůžu dočkat. Dívala jsem se na ten živý přenos z červeného koberce při světové premiéře. Seděla jsem u toho snad 3 hodiny a ke konci jsem z toho byla celá taková.. dojatá.. Jsem to ale citlivka :DD

Moji rodiče se mě neuvěřitelně snaží dostat na brigádu. Někdy mi jejich snažení přijde docela vtipné, než mi dojde, že se mě snaží donutit pracovat O_o?!. Na pátek nám domluvenou brigádu u táty na golfu. Mýt nádobí ¬_¬. No co se dá dělat, už je asi na čase, abych zakusila život pracujícího člověka. Navíc mě máma nutí do plnění mých rodinných závazků, jako je například chození za babičkou (se kterou si nemám co říct), chození za druhou babičkou (se kterou je to ještě horší, než s tou první). Co je nejhorší, že se na tyhle návštěvy musím ohlásit telefonicky. Nevím, jestli to víte, ale nesnáším telefonování (a to ještě víc, než když se někomu musím dívat do očí). Navíc mě nikdy nikdo v telefonu nepozná (protože většinou netelefonuji) a já nesnáším tu trapnou vysvětlovací chvíli, kdy říkám vlastní rodině, kdo jsem. Když už jsme u toho, že mě moje vlastní rodina nepoznává, tuhle jsem máme ukazovala fotku, na které mi to fakt sluší a tak. A ona se na mě tak utrhla, prý kdo to je a pak co to mám na sobě (abyste pochopili, na fotce jsem já a mám na sobě její starý šaty). Docela mě to urazilo ¬_¬"
Být velká je fakt na nic :(.

Kromě již výše zmíněných věcí dělám ještě něco. Tak nějak čistím počítač a všechny moje internetové účty tady a támhle od všudypřítomného spamu a nepořádku. E-maily, deviantart, youtube, mobil, foťák a hlavně můj počítač. Při té příležitosti jsem narazila na složku s anime obrázky, kterou tam mám snad už od prvního dne, co jsme zapojili internet. Rozhodně se mi nechce těch 600 obrázků jen tak smazat, a tak se asi dočkáte několika stovek obrázkových článků, ale kdo ví, jestli se mi bude chtít :DD.

A za 18 dní je Advík *Yéééy!*. Přípravy týkající se odjezdu jsou v plném proudu. Rien totiž pořádá hromadnou cestu vlakem (a já jsem shodou okolností ta nešťastná, která zahajuje náš 'konvoj' :DD). Tak nějak se totiž nemůžeme domluvit, kterým vlakem pojedeme :DD. Každopádně jestli je tu někdo z karlovarského nebo ústeckého kraje, kdo chce jet vlakem (a nechce jet sám), nechť si na fejsbůku najde událost vlak na Prahu - ADVÍK '11 a můžete se přidat ^^.
Co se týče ještě toho Advíku. Ačkoliv program není kompletní, řekla bych, že nejvíc zkejsnu na sci-fi/fantasy linii a pak budu taky vymetat všechny ty taneční workshopy a některé dorama přednášky.. Promítání mě docela zklamalo, zaujal mě jen Animatrix, Rango a Thor, který se navíc bije s přednáškou o doramech. Asi víte, jak tenhle boj dopadne. A přednášek, co se mi tam bijí je vícero (nejhorší vnitřní boj ve mě vyvolává přednáška o moderní kor. hudbě vs přednáška o Zeměploše... no program ještě není definitivní, musíme doufat v zázrak v přesun některých přednášek :DD).. Páni, ta anime část ode mně dostává docela na frak :DD.. No uvidíme, advík je za 18 dní, to je ještě hromada času :D.

Před odesláním článku jsem chtěla vložit fotku, o které jsem mluvila. Připojila jsem mobil k počítači a... on se vypnul a teď se ho snažím už hodinu resuscitovat a mám pocit.. že pošel. TTT_TTT Nééééé! Proč já, proč to vždycky odnesu já?!..
A navíc mě bolí v krku.. Dneska je fakt debilní den. A ani nebudu kontrolovat článek, užijte si ty hrubky a překlepy. A fotku přidám, jen jestli ten mobil rozchodím. A teď mě omluvte, jdu se vybrečet :'D
.. Takže nemáte náhodou nějakej návrh, na nový mobil? :D

The Fratellis - Creepin' up the Blackstairs

8. července 2011 v 14:48 | Miwako |  Music
Přestože měla T-ara comeback už před týdnem, stále čekám na zveřejnění druhé části MV.
A tak jsem se rozhodla udělat po dlouhé době článek o něčem neasijském (neasijské věci poslouchám pořád, jen se mi vždycky nechce o tom psát články ^^').

The Fratellis je tříčlenná skotská hudební skupina. Hrají především rock (alternative i indie), většina písniček je ale spíš post-punková (<- psali to na wikipedii ^^'). Vznikli v roce 2005 a v roce 2009 se rozpadli (tedy.. přerušili činnost skupiny, ale každý má teď svou vlastní skupinu, což je tedy faktický rozpad).
Ačkoliv si možná myslíte, že jste o Fratellis neslyšeli, budu vám tvrdit, že je určitě znáte. Neznám totiž nikoho, kdo by v životě neslyšel jejich písničku Chelsea Dagger.
Já vám ale chci ukázat jinou písničku. Creepin' up the Blackstairs je z jejich debutového EP a zároveň jejich první videoklip. Video je takové to typické video indie skupiny. Ukazuje nám "krásy" města (předpokládám, že Glasgow).
Písnička je.. skvělá. Fratellis ukazují vše, v čem excelují. Skvělá práce bubeníka, hravá melodie a Johnův místy vážně rychlý zpěv.

The Fratellis - Creepin' up the Blackstairs

:)

Oškliví - Scott Westerfeld (série Oškliví kniha první)

7. července 2011 v 10:19 | Miwako |  Knihovnička
Název: Oškliví (angl. Uglies)
Autor: Scott Westerfeld
Délka: 319 stran
Tally žije ve světě, kde se stanou všichni krásnými. V den svých šestnáctých narozenin podstoupí plastickou operaci a přestanou být obyčejní, přestanou být oškliví.
Tally se na narozeniny těší. Její nejlepší kamarád Peris už krásný je, a ona je v Uglyville - městě ošklivých - sama a nudí se. To se změní, když potká Shay, dívku s lehce revolučními názory. Shay totiž nechce být krásná, to ale Tally zatím neví (a všechny její narážky proti operaci úspěšně přehlíží). Když se ale Shay svěří Tally, že odchází na místo zvané Kouř - osada utečenců, kteří nechtějí být krásní - a předá jí šifrovaný vzkaz (mapu), pro případ, že by se za ní chtěla vydat, pro Tally se budoucnost změní. Tally nechce odejít, být krásná si přeje opravdu ze srdce a i když je Shay její kamarádka, nechce s ní odejít.
Jenže toho, že Shay není v Uglyville, si všimnou speciálové. Ti jsou něco jako strážci pořádku pro města. A Tally je teď speciální případ. Proto je její úkol jasný, dostat se do Kouře a tam vyslat speciálům signál a vyzradit tak pozici osady. Pokud to neudělá, musí se smířit s tím, že už bude nadosmrti ošklivá...
* * *

Kdyby prase mělo křídla..

5. července 2011 v 18:34 | Miwako |  About Blog
Dobrý večer (popř. jinou část dne ;))!
Už jsou to asi tři měsíce, co bložínek zdobil ten Oh-so-awesome! design s kočičkou. A přestože byl vážně skvělý, už mě přestával bavit a tak jsem se pokusila zopakovat onen úspěch s prasátkem. Nepovedlo se :(. Nevím, kde se přesně stala chyba, ale prostě to tak je. Možná je to moc tmavé.. nebo se ta modrá tam nehodila.. a nebo ten obrázek prostě nebyl předurčen k tomu, aby z něj byl utvořen dess.
Nejdůležitější ale je, že je na něm prasátko (a všichni víme, že prasátka mám ještě raději než kočičky), a proto budete taktně mlčet a tvářit se, že vám dess nevypaluje sítnici ^^.
Celkově se mi dess dělal dobře. Byla to záležitost asi půl hodiny (když už člověk ví, jak na to, je to vážně jednoduché :DD). Co mi dělá vrásky je ale barva písma. Vůdčí barvy dessu měly být modrá a růžová, přičemž růžové mělo být písmo. Ale tak nějak nemůžu najít barvu, která by se na tom modrém podkladu četla dobře.. A tak vyhrála bílá. Odkazy jsou světle růžové, tak jen doufám, že na vašich monitorech ta růžová není moc světlá (a tudíž nesplývá s bílou).
Další z mnoha problémů jsou okraje stránek. Vážně nevím, co mám s nimi dělat, asi to nechám bílé, ale.. mám pochybnosti :D.
Obrázek pochází od Goro79. Ten kreslí úplně úžasné obrázky (a mám pocit, že některý na desu ještě uvidíte >:D).
A název je z mé oblíbené písničky Kdyby prase mělo křída.
(náhled zatím nepřidám.. ještě se pokusím nějak pozměnit to písmo... až se mi bude chtít :D)

Písmo jsem nakonec nezměnila.. Jsem prostě líná.. :D

Náhled
M.

49 Days

3. července 2011 v 13:59 | Miwako |  D(o)rama
Název: 49일 / 49 Il
známé jako 49 Days
Délka: 20 epizod (o délce 63 minut)
Natočeno: Jižní Korea; 2011
Žánr: Fantasy, romance (, komedie)
Hrají: Nam Gyu Ri jako Shin Ji Hyun
Lee Yo Won jako Song Yi Kyung
Jung Il Woo jako Scheduler
Jo Hyun Jae jako Han Kang
Bae Soo Bin jako Kang Min Ho

Shin Ji Hyun má skvělý život. Milující rodinu, věrné kamarádky a úžasného snoubence. Vše se ale změní, když se týden před svatbou nešťastnou náhodou dostane do řetězové bouračky a skončí v kómatu. Jelikož ale tohle nebyl její osud a ona si měla v tuto chvíli někde pěkně žít, objevuje se Schleduler (=Plánovač), který jí dá na výběr. Buď nastoupí do výtahu a nechá se odvést do nebe, nebo najde za 49 dní tři lidi, kteří pro ní prolijí opravdové slzy. K tomu jí má mimo jiné posloužit tělo Song Yi Kyung, dívky která si prošla mnoha věcmi a nyní vypadá spíše jako oživlá mrtvola. Ji Hyun si její tělo může vypůjčit pouze v době, když Yi Kyung spí a protože Yi Kyung pracuje ve večerce, je její tělo dostupné od 10:00 do 24:00.
Aby Ji Hyun mohla "žít" v Yi Kyungině těle, musí si sama vydělávat (protože by nebylo slušné Yi Kyung obírat o její vlastní peníze) a jí nenapadne nic lepšího, než zkusit své štěstí v restauraci Han Kanga, jejího přítele z dětství.
Teď už jenom sehnat ty slzy. Ale ani to není tak jednoduché. Slzy rodinných příslušníků se nepočítají (rodina je vždy na vaší straně) a ostatní lidé kvůli Ji Hyun nebrečí 24 hodin denně jak si původně myslela. A navíc se zdá, že vztahy kamarádek a snoubence nebyly takové, jaké si představovala..

*~*~*~*