Název: デュラララ!!

neboli Durarara!!

Autor: Ryohgo Narita

Žánr: akce, komedie, supersíly

Délka: 24 epizod + 2 DVD speciály

Je to prostě nebezpečné místo plné lidí, se kterými si není radno zahrávat.

A do tohohle chaosu se stěhuje Ryuugamine Mikado, ustrašený patnáctiletý chlapec, který má právě nastoupit na místní střední školu. Mikado nikdy nevytáhl paty ze svého rodného městečka a šílenost Ikebukura ho ze začátku děsí. Díkybohu, že tu žije jeho nejlepší kamarád Masaomi Kida, který sice neumí vymýšlet vtipy a chová se jako blbeček, ale ve městě se vyzná.

Mikado by chtěl zoufale utéct od nudného všedního života, kdežto Kida by ho rád znovu uvítal.

Oba jsou zamilovaní do jejich kamarádky a spolužačky Anri Sonohary, která skrývá jedno či dvě děsivá tajemství.

Bezhlavá jezdkyně Celty Sturluson se živí jako poslíček. Celty je ve skutečností irská víla Dullahan, která byla známá tím, že brázdila kraj ve svém kočáře, svou hlavu držíc v podpaží, a zabíjela lidi. Bohužel se před nějakou dobou probudila uprostřed lesa bez hlavy a bez vzpomínek. A proto je teď v Japonsku. Hledá svou hlavu. Už dvacet let.

Dva nejsilnější muži v celém Ikebukuru se jmenují Shizuo Heiwajima a Simon Breznev. Shizuo je znám díky své nadlidské síle a výbuchům vzteku. Chodí oblečen v barmanském oblečení a většinou bojuje automaty na pití a (dopravními) značkami. Simon je velmi přátelský ruský afričan, který pracuje v nepříliš oblíbené sushi restauraci. Simon je nejsilnější při pěstních soubojích, zatímco Shizuo ve všech ostatních. A jen tak mimochodem: Oba nesnášejí násilí.

Izaya Orihara je chlápek, na kterého byste si měli dát v Ikebukuru snad největší pozor. Prohlašuje, že miluje všechny lidi (kromě Shizua), ale většinou se tak nechová. Pracuje pro mafii jako informátor a je v tom zatraceně dobrý. Ví o vás i to, co vy sami nevíte a strašně rád si hraje na boha. A jeho sen? Začít v Ikebukuru válku (gangů), aby probudil jistou osobu..

Gang Yellow Scarves byl známý hlavně díky soubojům s dalším barevným gangem, Blue Squares. Modří byli ale rozprášeni a Žlutí teď doslova vstávají z prachu. Ikebukuro by jim teď mělo ležet u nohou, jen kdyby tu nebyli ti proklatí Dollars...

A kdože jsou Dollars? Úplně bezbarvý a neviditelný "gang", který operuje v Ikebukuru a jehož členové se znají pouze pod přezdívkami z internetové stránky, která je jejich hlavním velitelstvím. Nikdo neví, kolik jich je, kdo je vede ani kdo je založil. Hlavní je, že je tam přátelská atmosféra a že se jim tam líbí, ne?

Příhody těchto lidí, kteří spolu nemají zdánlivě moc společného se slijí v podivnou sérii událostí, které na chvíli otřesou Ikebukurem. Ale tahle čtvrť je na takové věci už prostě zvyklá...

* * *

Strašně moc jsem chtěla, aby tahle recenze byla bez zbytečných spoilerů a doufám, že mi to i vyšlo. Zároveň ale doufám, že jsem vám alespoň trochu přiblížila úžasnost celého tohoto díla, protože jestli ne, strašně by mě to mrzelo ^^'.

Na DRRR!! jsem se dívala jen proto, že se od jeho vydání stal docela velkým fandomem a moc jsem od něj neočekávala (ještě pořád se vzpamatovávám ze setkání s Hetalií). To, co se mi ale dostalo do rukou, bylo neuvěřitelné.

Durarara mě překvapil mnohými věcmi. Stylem vyprávění, kdy se častokrát dozvíme část konce ještě před začátkem či různým přeskakováním částí příběhu, opakování jednotlivých scén v jiném kontextu, absencí hlavních postav, vtipem, dějem... byla to vážně zábavná a napínavá podívaná. To mě vlastně překvapilo nejvíce. Bylo to akční, zábavné, vtipné, napínavé a taky trochu psycho.. Zprvu se mi nechtělo věřit, že to má tohle všechno a že to ve mě vzbuzuje různé (pozitivní) pocity. Až teprv když jsem se přistihla, jak se šklebím (takový ten lol srsly? škleb), tetelím radostí a jsem napjatá, mi došlo, že je to možné! :D

Příběh je vyprávěn skvěle. Prvních 10 dílů je vlastně docela docela nevíte, o čem to bude (ano, já vím, že to se děje častokrát i ostatních sérií, ale u 24 dílného počinu bych to neočekávala). Jednotlivé postavy vypráví svoje příběhy, přičemž se tu a tam potkáme s někým známým. Až později to vše začne do sebe zapadat a "zbavíme" se vypravěče a pouze sledujeme příběh.

Kromě toho nás celou dobu provází i záznam z chatové komunikace mezi některými postavami, který tomu dodává zase kus jedinečnosti (a taky jsem z něj byla ze začátku docela zmatená, abych se přiznala).

(Ne)Oblíbené "v předchozích dílech jste viděli" je zabudované přímo v openingu a scény jsou vybrané stejně svérázně, jako ostatně všechno. Moc se mi tenhle fígl líbil, přišlo mi to vážně.. kúl :D.

V anime i manze se objevuje hodně referencí na různá anime. Vzhledem k tomu, že dvě postavy jsou otaku, tak se často zmiňují různé mangy, postavy a tak podobně. Nejvíce asi pak Baccano!. Baccano je totiž předchozí dílo autora (Ryohgo Narita) a režiséra (Takahiro Omori) Drrr, a tak je tam na něj dost narážek (například heslo do místnosti Dollars je právě slovo Baccano :))

Přejděme k soundtracku. První opening mě prostě dostal. Ani jednou jsem ho nepřepnula a, jak už jsem řekla výše, zabudovaný sestřih minulých událostí se tam docela hodil. Druhý opening přišel podle mého moc brzy (vlastně nepřišel, ale nechte mě si to myslet ^^) a lepší než první nebyl (byl dobrý.. byl fajn ^^). Endingy byly v rámci endingového hodnocení hezké ale.. přepínala jsem je, no..

Každopádně v obou případech (tedy u Op i Ed) se mi líbilo grafické zpracování. V openinzích se objevují (hl.) postavy, u nichž je vždy napsáno jejich jméno a jsou vyobrazeni ve "svém přirozeném prostředí". U endingů se pak jedná o, fan-artisty velmi oblíbenou, "lidskou pyramidu" (promiňte, nevěděla jsem, jak jinak to nazvat ^^').

Samotné vnitřní melodie score pak obsahuje veškerý zmatek, který je v příběhu. Tu slyšíme piáno a flétnu v uklidňujícím souznění, tu je zase jazzový(?) kousek, který jako by vypadl z Cowboye Bebopa, jindy dostaneme dávku psychedelična (?), která připomínala Soul Eatera a jindy se to slévá dohromady. Pravdou je, že OST je plný hravých a optimistických skladeb a ačkoliv jsou tři hlavní témata docela odlišná, nakonec jsem si ho zamilovala.

V příběhu mi to ze začátku trochu vadilo a v prvních epizodách mi přišlo, že jsou některé melodie až příliš hlasité a podbízivé. I rozdílnost hlavních témat a zdánlivé používání nevhodných písní v nevhodných situacích mě štvalo, ale nakonec jsem se nechala strhnout svérázností tohohle výtvoru a jen si to užívala.

A ještě pár fakt: Anime vzniklo v roce 2010 podle úspěšné light novely, která začala vycházet v roce 2004 a do teď má devět knih. Mapuje události, které se udály v prvních třech dílech a proto se fanoušci stále snaží o další sérii (a vypadá to docela slibně ;)). Manga začala vycházet v roce 2009 a do teď má čtyři volumy.

Pokud by někoho zajímala light novela, může se podívat tady. Anime i mangu najdete na obvyklých místech ;).

Takže pokud vám to ještě nedošlo, konečný verdikt zní: GO AND WATCH IT!

Moje hodnocení: 10/10

Miwako.