Já vs. Alpy

27. března 2012 v 15:49 | Miwako |  (Tý)Deník
~ aneb tragická story o mém druhém a definitivně posledním setkání s lyžemi
Hallo mein freundes!.. Duh.. to je tedy chabý pokus o němčinu, co? :'D
Jak již název vypovídá, byla jsem na lyžáku. A víte vy co? Bylo to děsivý. A myslím to smrtelně vážně. Ne, díkybohu jsem ve zdraví přežila (i když modřin mám vážně požehnaně), ale ta psychická újma.. Hor jsem se obávala i jsem se na ně těšila zároveň. Kdysi dávno jsem na lyžáku byla, a co si pamatuji, tak jsem zas tak špatně nelyžovala. Dokonce si pamatuji na to, že mě to bavilo. Zdá se, že od té doby proteklo už hodně vody, protože tentokrát to dopadlo jinak. Hodně jinak.
Jen co jsme se dostali do toho rakousko-německého pásma kde začínají Alpy, věděla jsem, že je zle. Ty kopce byly na můj vkus obrovský a při představě, že něco takového sjíždím na lyžích mi vstávaly chlupy až na zádech. Ale tak pořád jsem se utěšovala tím, že mi to před čtyřmi roky šlo. A navíc všichni říkali, že je to jako s ježděním na kole. Jakmile se to jednou naučíš už nezapomeneš. Cájk, řekla jsem si a dál se nestresovala, jenže... tak nějak jsem zapomněla, jak vlastně dopadlo moje poslední setkání s kolem po několika letech. Áno, i tahle historka stojí za převyprávění :D.
Přijeli jsme, ubytovali jsme se, přežrali jsme se na večeři a šli jsme spát. V noci to proběhlo podle toho starého schématu, který zná každý: přes den jsme se bavili o sluníčku a o kytičkách, ale jakmile se trochu setmělo, vytáhly se z paměti všechny ty hororové příběhy, debatování o tom, kdo by umřel první, kdyby do pokoje přišel vrah, a nebo kdo by byl unesen mimozemšťany a tak dále a tak dále. Nakonec mi bylo řečeno, že nejsem normální a že jsem ve skutečnosti ten mimozemšťan, natož se mě holky začaly bát (a musím přiznat, že to bylo docela nepohodlný, protože jsem se chvíli bála sama sebe :'D).
A ráno (po gigantické snídani) se šlo na ty lyže. A pak už to bylo jenom horší. Je zvykem, že první jízda je ta nejhorší a tak, no podle mě byla moje první jízda stejná jako všechny ostatní. Naštěstí jsem byla ve skupina pana profesora M., který je docela pohodář a byl ze všech učitelů, co jeli s námi, ta nejlepší volba.
Brzy se ukázalo, že jsem z naší skupiny suverénně to nejhorší a že umím jen plužit a i to mi šlo vážně mizerně. Ne, že by mi to vadilo, s mými mizernými koordinačními schopnostmi jsem se už dávno smířila, ale vážně mi bylo líto zbytku mojí skupiny, protože na mě neustále museli čekat (ať už v půlce kopce či pod kopcem). Taky mi bylo líto všech těch lidí, co se mnou sdíleli sjezdovku. Nejen, že jsem se jim musela celou dobu plést pod nohy, ale taky jsem jim to tam tak krásně zplužila, že na mě ještě teď musí vzpomínat :'D. Aby toho nebylo málo, profesor nás bral věčně bral na černo-červenou sjezdovku (protože jen tudy se pak dalo vyjet lanovkou na takovou pěknou modrou trasu). No řekněte mi, kterej idiot vymyslí takovou cestu? :D Šíleně prudký kopec, pak lanovkou nahoru a pak skoro rovinka? Srsly? Jak se tam mají postiženci jako já dostat? :DD
V úterý a ve čtvrtek jsme si udělali výlet na sjezdovku na hoře St. Jakob (?). Řeknu vám, že to byla nádhera. Ano, i z mého pluživého pohledu musím říct, že sjezdovky tam byly nádherné.
No co, nebudu to dále prodlužovat. Docela jsem se tam bavila (až na to lyžování), seznámila jsem se tam s novými lidmi (což je trochu na obtíž, protože teď budu muset ve škole dávat pozor a pořádně se rozhlížet, abych pak nevypadala jako ignorant, co neumí pozdravit :'D), nespálila jsem si obličej (i když nám celý pobyt svítilo sluníčko) a celkově to tady prohlašuji za úspěšnou misi :D.
Stejně je ale nejlepší tohle po-lyžákové období. Každý učitel se ptá, jaké to bylo na lyžáku. Takže se vždycky sdělí všechny drby, co tam vznikly a když se někdo náhodou zeptá, jak se lyžovalo, první se udělá joke o tom, jak (skvěle) jsem lyžovala já. I feel famous.
A chcete slyšet ještě jednu perličku na závěr? Celých pět dní jsem poctivě plužila a potila se při tom jak blázen. A přibrala jsem dvě kila. Horší už to být prostě nemohlo *facepalm*.

Aby tenhle deníčkový zápisek nebyl krátký, je tu ještě jedna věc, o které bych se mohla zmínit. Den po příjezdu z lyžáku jsem byla na filmu Hunger Games. Vzhledem k tomu, že v chebském kině se prostě rozhodli, že to v březnu ani v dubnu dávat nebudou, rozhodla jsem se, že pojedu do Karlových Varů. A protože to je už docela jiná záležitost, než jít do našeho kina (už jen kvůli té hodině cesty vlakem), rozhodla jsem se přizvat co nejvíc lidí (protože se skupinová jízdenka fakt vyplatí). A tak jsem jich přizvala šest. Nakonec z týhle skupiny zbyla jen jedna osoba. To mi bylo trochu líto, ale co se dá dělat. Ve Varech jsme se setkali se Sabinou, která nás od nádraží doprovodila až do kina (a s námi se na film podívala :D).
Musím říct, že z filmu mám docela smíšené pocity. Všechny ty trailery a ukázky vypadaly tak našlapaně až jsem z toho měla takový ten pocit, jenže celkový film byl místy lehce.. nudný. Ano, nudný. Ještě jsem si neurovnala myšlenky, ale tak nějak mi to přišlo málo akční (vzhledem k tomu, že jsem při čtení knížky nestíhala číst a dýchat najednou jsem asi očekávala něco lepšího). Celkově bych filmu dala asi tak tři a půl hvězdičky (z celkových pěti), ale pokud jste fanoušky HG, tak se na to určitě zajděte podívat. Jen nezaručuji, že se to bude líbit i těm, kteří knihu nečetli ^^'.

A já už asi budu zase končit, né?
A od dubna se budu zase sem tam věnovat bložínku, I promise ;)
Miw.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rien et Vide Rien et Vide | Web | 1. dubna 2012 v 14:34 | Reagovat

Koukám, že ses bavila, co? :D Mě by na hor nikdo nedostal, ani kdyby to bylo zadarmo nebo za zlatý prase! V životě jsem na lyžích nestála a nehodlám na tom taky nic měnit, přizabít se dokážu sama, lyže k tomu opravdu nepotřebuju. :D

2 Yominis Yominis | Web | 14. dubna 2012 v 10:39 | Reagovat

Eh, tak lyžák fakt vypadal jako zábava.:-D
Já se zase proslavila tím, že jsem si celou cestu nahoru i dolu zpívala (byla jsem nervózní a tohle pomáhalo :-D)
Jinak z Hunger Games jsem byla zklamaná. To, co mi přišlo zajímavé, tam nebylo a některé pasáže mi přišly fakt nudné. Nebyl to špatný film, ale na zadek jsem z něj nepadla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama